Bachovy adventní a vánoční kantáty

24. prosinec 2021
Sir John Eliot Gardiner

Bachovy kantáty jsou promyšlené cykly, které sledují průběh křesťanského roku neděli co neděli i o všech svátcích vždy od Adventu až do konce listopadu. Nedělení předvánoční dopoledne bude na stanici D-dur patřit kantátám adventním a vánočním. V pořadu zazní snímky dirigentů Philippa Herrewegheho, Helmutha Rillinga a Johna Eliota Gardinera. Varhanní chorálové předehry zahrají Edgar Krapp, Gerhard Gnann a Jaroslav Tůma.

Bachovy kantáty jsou spojeny v promyšlené cykly, které sledují průběh křesťanského roku neděli co neděli i o všech svátcích vždy od Adventu až do konce listopadu. Nedělení předvánoční dopoledne bude na stanici D dur patřit kantátám adventním a vánočním. V pořadu zazní snímky dirigentů Philippa Herrewegheho, Helmutha Rillinga a Johna Eliota Gardinera. Varhanní chorálové předehry zahrají Edgar Krapp, Gerhard Gnann a Jaroslav Tůma. Pořad uvádí jeho autorka Vladimíra Lukařová.

Vladimíra Lukařová

Kantáta Schwingt freudig euch empor BWV36, Povzneste se s radostí do výšin ke hvězdám

Začneme adventní kantátou Schwingt freudig euch empor BWV 36 ve skvostné interpretaci sólistů a souboru Collegium Vocale dirigenta Philippa Herrewegheho. Povzneste se s radostí do výšin ke hvězdám, Pán slávy se k vám už blíží - úvodní sbor se vznáší vzhůru opravdu takřka beztížně…

V několika částech kantáty uplatnil Bach známý adventní chorál Nun komm, der Heiden Heiland - Přijď už, Spasiteli pohanů. V duetu sopránu a altu uslyšíme, co dokážou „pouhé“ dva ženské hlasy a střídmý doprovod. V dalším chorálu, který na jiných nahrávkách zpívají sborové tenory, vsadil dirigent Philipp Herreweghe na tenoristu jediného - Christopha Prégardiena: Ty, který jsi roven Otci, dokonej vítězství nad porušeným stvořením. Svou Božskou mocí z nás sejmi starého člověka. Náročností partů hobojů a fagotu i tempem připomíná tato část virtuózní Triové sonáty Jana Dismase Zelenky.

Kantáta Christen, ätzet diesen Tag BWV 63 Křesťané, vytesejte tento den

Lukášovo evangelium pro první svátek vánoční popisuje události z doby panování císaře Augusta, který nařídil soupis lidu. Všichni obyvatelé se museli nechat zapsat v domovském městě. Těhotná Maria a Josef se proto vydali z Nazareta do Betléma: „A když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro něj nenašlo místo pod střechou.“

První svátek vánoční 25. prosince zahájí kantáta Christen, ätzet diesen Tag BWV 63.  Křesťané, vytesejte tento den. do kovu a mramorových desek. Pospěšte se mnou k jeslím, radostně děkujte za milostiplné světlo. Rozjásaný sbor, v němž dominují dechové nástroje, ubíhá bez váhání vpřed k jesličkám.

Ó, jaký to blažený den! Jaký to úžasný dnešek. Bohem přislíbený Spasitel světa přichází osvobodit svůj lid z vězení a pout satanových - sděluje alt pochmurně radostnou zvěst. Možná si vybavíte obrazy starých mistrů - dítě v jesličkách také hledí posmutněle, malý Ježíš ví, co ho čeká. Altový recitativ je vyznáním hříšníka, který pochopil, že bude zachráněn utrpením nevinného Ježíše: Zaslouženě jsme měli zůstat ležet v prachu... Ach, Bože, co jsme my, ubozí lidé? Opustili jsme Tě a vydali se vlastní cestou. Ty´s nám však zůstal věrný. V dalších částech skladby už ale převládne čirá radost z budoucí záchrany. 

Kantáta Gelobet seist du, Jesu Christ BWV 9, Buď pochválen, Ježíši Kriste

Tak zní název další kantáty a „jejích“ dvou varhanních předeher pro první svátek vánoční  Jednu z nich zahraje německý varhaník Edgar Krapp, člen Neue Bachgesellschaft v Lipsku.

Narození Božího Syna vítá stejnojmenná kantáta Gelobet seist du, Jesu Christ BWV 91. "V pravdě ses zrodil jako člověk z Marie Panny. Zástupy andělů jásají. Kyrie, eleison – Pane smiluj se…" Chorál se klene v sopránech, pod nimi se odvíjí melisma dalších sborových hlasů. Text kantáty čerpá z předlohy reformátora Martina Luthera: Ježíš Kristus, vyvolený jednorozený Boží Syn, jedné podstaty s Bohem Otcem, přišel na svět v určený čas. Věčné světlo, ze světla zrozené. Ten, který nebesa i zemi přesahuje, spočívá nyní jako dítě ve skromných jesličkách. Svou mocí tak učinila Boží láska. Věčné Dobro se odělo do našeho slabého těla, abychom byli zachráněni. Ano, to pro nás vykonal mocný a milující Bůh. Radujte se, křesťané, a vzdávejte mu věčný dík. Vztahu Boha a člověka jsou věnovány všechny části kantáty – například árie s tenoristou Adalbertem Krausem a znamenitě hrajícími hoboji a fagotem.

Kantáta Unser Mund sei voll Lachens BWV 110, Naše ústa nechť jsou plna úsměvů

Další kantátu uslyšíme z nahrávky anglického dirigenta Johna Eliota Gardinera. Úvod pojal Bach velkolepě tak, jak si Hod Boží vánoční zaslouží. Využil první věty své čtvrté orchestrální Suity D dur. Původní instrumentaci rozšířil a připojil sbor, k němuž se po chvíli přidají sólové hlasy: Naše ústa nechť jsou plna úsměvů a náš jazyk pln´ chvály. Neboť Pán s námi učinil veliké věci. Všimněte si výkonu Monteverdiho sboru. Jeho členové zvládají koloratury lépe než leckterý sólista ve slovutných operních domech.

Ze stejné kantáty vybírám pro ukázku ještě basovou árii: "Wacht auf, wacht auf! - Probuďte se, lidé! Kéž se Bohu zalíbí váš radostný zpěv, kéž se mu zalíbí hra zbožných strun, která potěší srdce i ducha.“ Basbarytonista Peter Harvey si s koloraturami pohrává jak moře s vlnkami na hladině…

Bach v kantátách těsně spojil hudbu s textem. Když se mluví o příchodu Spasitele, bouřných mračnech, nepřátelích či světské zlobě, vše je v jeho hudbě slyšet.
Albert Schweitzer

Kantáta Gloria in excelsis Deo BWV 191, Sláva na výsostech Bohu

„A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách položené do jeslí." A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi. Bůh v nich má zalíbení." 

Lukášovo evangelium předznamenává další kantátu pro první svátek vánoční - Gloria in excelsis Deo BWV 191. Kantáta má jen tři části: sbor – duet - sbor. První sbor tvoří nádherná fuga: Gloria in escelsis Deo - Sláva na výsostech Bohu. Při slovech et in terra pax – a na zemi pokoj lidem dobré vůle - se hudební oblouk míru a pokoje rozhostí nad celou zemí, Od duetu sopránu a tenoru začíná tzv. malá doxologie: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto – Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému. Druhý sbor pak ve svižném tempu připojí závěrečný text: Sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum - jako bylo na počátku i nyní i vždycky, až na věky věků. Amen.

Kantáta Christum wir sollen loben schon BWV 121 Chvalme nyní Krista

Pro druhý svátek vánoční určil Bach také několik kantát. Zahrajeme si dvě spolu s varhanními chorálovými předehrami. Biblické čtení z Lukášova evangelia pokračuje cestou pastýřů do Betléma: Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil." Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno." Kantáta Christum wir sollen loben schon BWV 121 začíná překvapivě vážným fugatem: Chvalme nyní Krista, syna čisté služebnice Marie. Do daleka září to laskavé světlo a naplňuje celý širý svět. Ze všech částí kantáty si zde můžete poslechnout tenorovou árii: Ach, stvoření, povýšené samotným Bohem, pochop - Bůh se stal tělem a chce tě skrze ně zachránit před zánikem.

Kantáta Dazu ist erschienen der Sohn Gottes BWV 4, Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy

Pro druhý svátek vánoční určil Bach i kantátu: Dazu ist erschienen der Sohn Gottes BWV 40. Název přebírá slova z třetí kapitoly prvního listu apoštola Jana. Své tři novozákonní listy apoštol Jan adresoval novým křesťanským obcím v Malé Asii. Žily zde uprostřed pohanského okolí a čelily nenávisti a bludům. Apoštol Jan utvrzuje příjemce dopisů v pevné víře ve Spasitele.

Hlasy úvodního sboru se na slovech Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy umně proplétají a po fugovém zklidnění dospějí k závěru této části. Tenorový recitativ čerpá z prologu Janova evangelia: Slovo se stalo tělem a přebývalo na světě. Světlo světa ozařuje zemi. Mocný Boží Syn opouští svůj nebeský trůn i majestát a stává se bezbranným dítětem. Nejvyšší se ponížil kvůli nám. Svou moc vyměnil za bezmoc, aby nám daroval spásu. Za pozornost stojí brilantní árie s basistou Siegmundem Nimsgernem: Pekelný hade, jímá tě hrůza? Ten, který se právě narodil, ti jako vítěz utne hlavu a všechny ztracené potěší věčným mírem a pokojem. V lomených intervalech smyčců padá ďábel do hlubin pekelných, které si přichystal svou nenávistí k Bohu.

Kantáta Sehet, welch eine Liebe BWV 6, Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval

Za Bachova života se v hlavních obdobích liturgického roku slavívaly tři svátky – vánoční, velikonoční i svatodušní. 27. prosince při bohoslužbě třetího vánočního svátku byl předčítán Prolog Janova evangelia: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“  

Anthonis van Dyck: Sv. Jan Křtitel v pustině, 1624–5

Prolog Janova evangelia dále hovoří o poslání Jana Křtitele, který jako první vydal svědectví o Ježíši. Lidé přesto Ježíše odmítli. Ti však, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, se mohou nazývat Božími dětmi. O několik veršů dál evangelista Jan píše: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“

Úvodní fuga kantáty Sehet, welch eine Liebe BWV 64 zní jako vytesána z jediného kvádru: Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími a jsme jimi. Leitmotiv kantáty ale není očekávatelně vánoční: vše na čem si člověk zakládá, pomine. Hleďte k nebi… Bach svým posluchačům předkládá jednu z nejpokojnějších kantát – zpívá se v ní o naději, která nepomine. Chorál Was frag ich nach der Welt – se ptá: Proč toužím po světě? Proč toužím po jeho lesku? Ty jediný, Ježíši, buď mým pokladem… Další části kantáty už hledí na druhý břeh: Smrt, svět, hřích, ani veškeré zlo pekelné mě nepřemůže – patřím Bohu. Záhuba mi už nehrozí. Jen jediné mě ještě trápí: prodlévání na tomto světě. Zůstávat zde dále mě už netěší. Vždyť Ježíš mi svým příchodem otevírá nebe... V posledním chorálu Bach potěší své posluchače tématem z moteta Jesu meine Freude: Světe, dobrou noc. Nemám už v tobě zalíbení. Dobrou noc, hříchy dávné. Dobrou noc, pýcho a blyštivá prázdnoto - vám všem - navždy dobrou noc.

Vysíláme 24.12. 2021 v 8:00

autor: Vladimíra Lukařová
Spustit audio