Feng-yűn Song - od Východu na Západ

17. únor 2020

Na návštěvě u zpěvačky, bohemistky a znalkyně tchaj-ťi a čchi-kung. Na D-dur o víkendu 22. a 23.2. 8:00-12:00. Zkrácená verze pořadu k poslechu zde.

„Probudila jsem se, v uších mi zněla melodie. Po velké pracovní námaze mi pomáhá dlouhý spánek. Někdy prospím i dvacet hodin v kuse. Bylo sobotní ráno. Sluneční paprsky prosvitly záclonou. Z lesa zpívali ptáci.

Dech přírody v každém čase nabírá jiné tempo a dynamiku. Každý čas má svůj tón. Každé roční období zní jinak. Ranní červánky, večerní soumrak, levandulové pole v horkých dnech, podzimní lesy, zimní hory… každá krajina má svůj tón, který mění intenzitu.

Kolikrát jsem obdivovala, jak krajinu dolaďuje příroda barvou. Kdo poznal čínskou přírodu, pochopí krásu tradiční čínské tušové malby. Jak se v ní snoubí jemnost s nezkrotnou divokostí. Fascinuje mě velebné pohoří Beskyd, romantický Český ráj, tajemná Šumava. Jsou originálem slavných malířských olejů. Každá země má svůj tón. Je to pulzující čchi mezi zemí a nebem. Rezonuje vzduchem a srdcem člověka. To je síla, která opojí tělo, zbaví napětí. Před dvěma tisíci lety zaslechl Konfucius hudbu ve státu Čchi. Byla natolik silná, že mu „zněla kolem sloupů v domě ještě tři dny“!“

Bohemistka ze severovýchodní Číny

Toto vyznání jsem si vypůjčila z internetových stránek paní Feng-yűn Song, čínské zpěvačky a vystudované bohemistky, která žije už od roku 1990 u nás. Myslím, že přesně vystihuje její vnímavost a schopnost nechat se prostoupit všemi vlivy, které přinášejí krásu a člověka obohacují. Ať už se nacházejí v kterémkoli koutu světa.

Feng-yűn Song se narodila v severovýchodní Číně a působí na české hudební a kulturní scéně. Účinkovala v divadle, televizi a rozhlase - i spolu jsme se několikrát sešly u mikrofonu a Song vyprávěla poutavě o čínské hudbě a o své práci tady u nás, o svých koncertech v Evropě a v Číně. O hudebních projektech, jimiž přispívá ke vzájemnému dialogu mezi Východem a Západem. Sama vystudovala tradiční čínskou pěveckou školu – pekingskou operu u následnice rodové školy Šang; má za sebou studium dechových a energetických cvičení tchaj-ťi a čchi-kung, Knihy proměn (I-ťing) i evropské klasické pěvecké školy, taoistické medicíny a zenové meditace. A studium bohemistiky na Institutu cizích jazyků v Pekingu, které ji přivedlo do Prahy, na Filosofickou fakultu k profesoru Františku Čermákovi, kde získala také doktorát na základě srovnávací práce o čínských a českých somatických frazémech a idiomech.

Feng-yűn Song

Čeština je jí vlastní, a doma je kromě Prahy také v Beskydech, odkud pochází její manžel, přední český sinolog.

Feng-yűn Song se podílela na významných projektech, které zpřístupnily českému publiku poklady čínské kultury, především pekingské opery – měli jsme tak možnost vidět a slyšet inscenace oper jako Opičí král, Opice vítá kohouta, Kocour a myš apod.

Paní Song také spolupracovala a spolupracuje s celou řadou českých hudebníků - Alanem Vitoušem, Janem Burianem, Idou Kelarovou, Zuzanou Lapčíkovou, s kapelou Trio PUO, Pavlem Šporclem nebo Jaroslavem Kořánem, obdivuje hudbu Kamila Holuba. Do našeho pořadu vybrala ukázky ze spolupráce se soudobými českými skladateli – ať už jsou to Martin Smolka, Lukáš Hurník nebo Emil Viklický, kteří pro Song upravili nejen české a moravské písně, ale také písně čínské, mongolské atd. Ona sama pak přeložila některé písně Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka do čínštiny a výsledek své několikaleté práce také natočila. A v loňském roce vydala „Dýchánek s písní“, zpěvník čtyřiceti lidových písní z Čech, Moravy, Slovenska, Číny a Sibiře.

V čajovně

K tomu všemu vyučuje a pořádá semináře a kursy u nás i v zahraničí, vydává Cd a knihy, koncertuje … Pro posluchače stanice Český rozhlas D dur vybrala jak několik ukázek čínské hudby, tak nahrávky děl svých oblíbených českých interpretů a českých a evropských autorů. Představí nám zkrátka ty, k nimž má osobní vztah – flétnistku Martinu Komínkovou a její kvarteto, CD sborových skladeb Martinů nebo Mozartovo Requiem. U Marii Tauberové obdivuje pěveckou techniku, podobně jako u Eduarda Hakena, uslyšíme houslistku Lucii Sedlákovou Hůlovou a jejího manžela cellistu Martina Sedláka, japonskou sopranistku Nao Higano, výsledky práce sbormistryně a klavíristky Lenky Navrátilové i skladby Jana Ryanta Dřízala, Miloše Orsoně Štědroně a Jakuba Dvořáčka. Také Michnovu Loutnu českou, Zelenkovy Lamentace i CD Soni Červené se skladbami Ostrčila, Vycpálka, Janáčka a Petra Ebena, nebo Dvořákovy Cikánské melodie tak jak je zpívá Dagmar Pecková. Zaujalo jí i CD kontrabasisty Radomíra Žaluda a varhanice Zuzany Němečkové. A to se už do pořadu nevešlo Vlachovo kvarteto s Janáčkem, René Fleming s Mozartem, ukázka z díla Jiřího Bezděka, nahrávky nevidomé klavíristky Ráchel Skleničkové, Pavla Jurkoviče nebo dětského pěveckého sboru Carmina Clara ze Znojma… To jen abyste měli představu, jak široký je rozměr zájmů naší hostitelky v pořadu Na návštěvě, PhDr. Feng-yűn Song, CSc. Mimochodem – seděly jsem spolu v jedné krásné a stylové čajovně v Praze na Vinohradech…

Vysíláme o víkendu 22. a 23.2. 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci.

V přiloženém audiu si můžete poslechnout zkrácenou verzi pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu