Na návštěvě u Jana Jiraského
Poslední lednový víkend strávíme v Brně. Naším hostitelem bude klavírista a pedagog Jan Jiraský, jenž ve výběru hudby, kterou si pro nás připravil, skutečně nezapře své životní poslání. Na stanici D-dur v sobotu a neděli 8:00 – 12:00.
Nejraději hraji i poslouchám hudbu Johanna Sebastiana Bacha. Musel jsem ale k pochopení jeho polyfonie hledat cestu... Dodnes si vzpomínám na bod zlomu. Najednou jsem slyšel hlasy více ušima a měl jsem dojem, že se mi rozšiřuje hlava. Byl to nesmírně krásný pocit, který trvá dodnes.
Jan Jiraský patří mezi přední české klavíristy s širokým stylovým rozsahem. Pravidelně koncertuje a spolupracuje s předními evropskými hudebními tělesy a dirigenty. K jeho nejznámějším projektům patří nahrávka kompletního klavírního díla Leoše Janáčka na autorův klavír značky Ehrbar, která vznikala v roce 2004 přímo v prostorách Památníku Leoše Janáčka. Právě uvádění kompletních rozsáhlých klavírních děl je pro Jiraského signifikantní. S velkým ohlasem u publika koncertně představil například oba díly Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha nebo klavírní etudy Fryderyka Chopina. Své interpretační zkušenosti Jan Jiraský současně předává také mladým talentům, pedagogicky totiž působí na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde je rovněž vedoucím Katedry klavírní interpretace.
Charakteristickým rysem Jana Jiraského coby pianisty a pedagoga je znalost historie klavírní interpretace i samotného klavíru jako takového. A v tomto duchu probíhala také naše návštěva v příjemných prostorách Jiraského učebny na JAMU. Jelikož Jiraského katedra disponuje výjimečným klavírem značky Steinway, prokládal náš hostitel v průběhu návštěvy vybíraná díla k poslechu vedle odborného komentáře také hrou na tento nástroj. Jednalo se tak nejen o příjemné zpestření celé návštěvy, ale Jiraského zasvěcený výklad některých historických faktů se stal pro posluchače lépe pochopitelným.
Nejoblíbenějším autorem Jana Jiraského je Johann Sebastian Bach. Rád jeho hudbu poslouchá, ale snad ještě raději Bachovy skladby hraje. Přesto si však k tomuto velikánu musel hledat cestu. V prvním ročníku na pardubické konzervatoři dokonce svou profesorku prosil, aby hlavně nemusel hrát Bacha. To, co prý Janu Jiraskému nešlo, bylo polyfonní slyšení, nakonec ale právě v kontrapunktu našel největší zalíbení. Dodnes si vzpomíná na onen bod zlomu, kdy Bachův složitý kontrapunkt pochopil. Najednou prý slyšel hlasy více ušima a měl dojem, že se mu rozšiřuje hlava. Byl to prý krásný pocit, který trvá dodnes. Jako první skladbu k poslechu vybral Jan Jiraský Bachův Dobře temperovaný klavír v interpretaci vynikajícího maďarského pianisty Andrase Schiffa. A to proto, že právě temperovaný klavír hraje z Bachovy tvorby nejraděj a celé dílo považuje za nádherný kaleidoskop barokního hudebního paradigmatu.
Vedle klavírní Bachovy tvorby Jan Jiraský rád poslouchá také Braniborské koncerty. A tak jako další hudební ukázku vybral autorův čtvrtý koncert v podání souboru Musica Florea. Nedávno si totiž tuto nahrávku pořídil a při jejím poslechu byl doslova ohromen tempy, jaké hudebníci zvolili. A uvědomil si, že Bachova hudba je fascinující nejen pro svou nadčasovost, duchovní i kompoziční hodnoty, ale také díky strhující virtuozitě, která se v nahrávce projevila.
Po oba návštěvní dny Jan Jiraský nezapřel své poslání klavíristy a pedagoga. Jeho hudební výběr totiž obsahoval především díla klavírní. Postupně jsme tak měli možnost poznat a vyslechnout například Sonáty Domenica Scarlattiho, Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena nebo Leopolda Koželuha. Také výběr interpretů byl velmi pestrý a zajímavý. Vedle už zmíněného Andrase Schiffa jsme mohli vyslechnout záznamy virtuozity Alfréda Brendela, Vladimíra Horowitze, Ivana Moravce nebo Giedrė Lukšaitė-Mrázkové.
Z orchestrálních skladeb Jan Jiraský vybral skladbu svého oblíbeného Leoše Janáčka a to Rapsodii pro orchestr Taras Bulba. Podobně jako v případě Bacha i k Janáčkovi si musel hledat svou cestu. Jiraský poutavě zavzpomínal, kterak s rodiči poprvé navštívil představení Janáčkovy Její pastorkyně. Byl ještě malý chlapec, nerozuměl příběhu a ani hudbě. Přestože je obdařen absolutním sluchem, nebyl tehdy schopen Janáčkův modální terén pochopit. Změna nastala až po příchodu na brněnskou JAMU, kde se setkával s modalitou moravského folkloru. Postupně pochopil reálie, místa, z nichž Janáček pochází, a hlavně poprvé v životě uslyšel právě jeho rapsodii Taras Bulba, která ho tehdy naprosto uchvátila a toto uchvácení prý trvá dodnes.
Opravdovou hudební lahůdkou pak byl Jiraského výběr Debussyho třech Nokturn a nestárnoucí Gershwinovy Rapsodie v modrém. Pro milovníky klarinetové literatury pak Jiraský vybral Coplandův klarinetový koncert v podání Bennyho Goodmana za řízení samotného autora díla. Z dalších skladatelů dále Jiraský vybíral například hudbu méně známého autora Eduarda Nápravníka nebo Ladislava Dusíka či Franze Schuberta a dalších. Ale to už se nechme překvapit.
Vysíláme na D-dur 30. a 31. ledna 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci. Orientační záznam najdete dle data vysílání zde.
