Člověk ve věku nesvobody. Večer věnovaný Josefu Šafaříkovi, významnému brněnskému filozofovi

13. listopad 2019

Večer věnovaný Josefu Šafaříkovi, významnému brněnskému filozofovi, jehož dílo smělo veřejně vyjít až po roce 1990. Kromě ukázek z Šafaříkova díla zazní rozhovor Antonína Přidala s Josefem Šafaříkem z roku 1991, ukázky z korespondence s Josefem Topolem a vzpomínky pamětníků. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Tak jako žádná umělecká akademie neudělá z člověka malíře, tak ani fakulta nemůže udělat z člověka filosofa. Ovšem, že technika celý můj vývoj velmi zdržela, byla však dobrá, protože mi ukázala cestu vědy a maloměšťácký svět, který mě vždy odpuzoval.

Tato slova si poznamenal Josef Šafařík (1907–1992), prostějovský rodák, vystudovaný inženýr, který se už v roce 1938 rozhodl pro svobodné povolání a věnoval se filozofii a esejistice. Celý život prožil v Brně, v blízkosti filozofické fakulty, kam až do roku 1990 nesměl vstoupit. S nesvobodou se potýkal hojně. Za protektorátu žil v ilegalitě, později ve vynuceném ú­straní a jeho dílo mohlo veřejně vyjít až po Sametové revoluci.

Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům.

V roce 1947 vydal svoji první knihu Sedm listů Melinovi, která byla oceněna v soutěži nakladatelství Družstevní práce, o rok později však byla stažena z prodeje. Až do roku 1990 nesměla jeho díla vycházet – výjimkou byl rok 1967, kdy mohl vydat svůj esej Člověk ve věku stroje.

Josef Šafařík v kruhu přátel

Svými myšlenkami ovlivnil Josef Šafařík řadu známých osobností – k jeho odkazu se hlásili Václav Havel, Antonín Přidal anebo básník Jiří Kuběna. Po roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně a Řád Tomáše G. Masaryka. Dočkal se ještě vydání svého rozsáhlého vzpomínkového eseje Cestou k poslednímu, který vyšel v roce 1991 v nakladatelství Atlantis. Svůj postoj k politice vyjádřil mnohokrát, například slovy, že „umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. 

Jestli se smrtí vše končí a já už nemám být s Tebou dále i po smrti, chci být raději atheistou. Jaké by to bylo pro mne nebe, kdybych Tě ustavičně hledal?
Z dopisu Josefa Šafaříka manželce Anně

Josef Šafařík s manželkou

Rok před smrtí Josefa Šafaříka s ním natočili Antonín Přidal a Olga Jeřábková několik rozhovorů. Ty se staly základem vltavského Večera na téma, který vznikl v roce 2012. Zaznívají v něm také vzpomínky pamětníků, ukázky z Šafaříkových textů a také z rozsáhlé korespondence s dramatikem Josefem Topolem i rozhovor s vydavatelkou jeho díla Jitkou Uhdeovou. Nahlížíme také do deníku Šafaříkovy manželky Anny, s níž prožil celý život.

Ze záznamu uslyšíme také rozhovor Josefa Šafaříka s Antonínem Přidalem a vzpomínku Václava Havla. Muzikolog Miloš Štědroň připomeneme Šafaříkův vztah k hudbě, například k oblíbenému Janáčkovi a Debussymu.

Účinkují: Ondřej Mikulášek a Michal Bumbálek

Připravila: Olga Jeřábková
Spoluautor pořadu: David Drozd
Režie: Hana Mikolášková
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2007.

autor: Olga Jeřábková
Spustit audio