Den s Telemannem. Uplynulo 250 let od úmrtí německého barokního skladatele

26. červen 2017

26. června si připomínáme výročí 250 let od úmrtí německého hudebního skladatele Georga Philippa Telemanna. Podle Guinnessovy knihy rekordů je považován za nejpilnějšího skladatele všech dob.

Počet jeho děl se odhaduje na 3000, mezi nimi nalezneme více než 1000 kantát nebo 600 suit. Ve své době byl považován za jednoho z nejlepších hudebníků a jeho věhlas dokonce zastínil i Johanna Sebastiana Bacha. Po smrti jeho hudba upadla do zapomnění. Po jejím znovuobjevení jí byla neprávem přisouzena úroveň dobového průměru. Dnes je Telemann považován za skladatele srovnatelného s mimořádnými hudebními osobnostmi 18. století.

Den s Telemannem vysíláme 26. června
6:30 - 9:00 Mozaika
12:15 - 14:30 Hudební galerie
14:30 - 15:00 Trylek
20:00 - 22:00 Zpívající zeměpis

Georg Philipp Telemann se narodil 14. března 1681 v Erfurtu v dobře situované rodině. Hudební nadání se u něj projevilo brzy, ve dvanácti letech zkomponoval první operu. To vše k nelibosti rodiny. Od roku 1701 se zapsal na studium práv na univerzitě v Lipsku, ale během studia komponoval, provozoval hudbu a o rok později byl jmenován ředitelem zdejšího operního domu. Kariéru právníka navždy odložil.

Další osudy ho zavedly na dvůr Erdmanna II. hraběte Promnitze v Sohrau (dněšní Żory v Polsku). Rokem 1705 se začíná datovat jeho funkce dvorního kapelníka. Zde poznal polskou lidovou hudbu, jejíž prvky využil v mnoha skladbách. Navštívil Paříž a po odchodu z hraběcího dvora působil na dvoře v Eisenachu, kde se seznámil s Johannem Sebastianem Bachem. Mezi oběma muži panoval vřelý vztah a Telemann se později stal kmotrem Carla Philippa Emanuela Bacha.

Po odchodu z Eisenachu se stal dalším místem jeho pobytu Frankfurt. Působil zde jako kapelník ve dvou chrámech a městský hudební ředitel. Také se zde podruhé oženil (jeho první manželka zemřela po porodu) a tento svazek byl obdařen devíti potomky.

V roce 1721 byl Telemann jmenován ředitelem chrámové hudby v Hamburku a tento post zastával až do své smrti. Jeho úkolem bylo komponování kantát pro nedělní či mimořádné bohoslužby, vyučoval zpěv a hudební teorii a řídil provedení dalších děl na pravidelných koncertech. V letech 1722–1738 také řídil místní operní dům.

S přibývajícím stářím polevil v komponování a více se věnoval hudební teorii. V roce 1755 zemřel jeho prvorozený syn Andreas a Telemann musel převzít starost o výchovu svého vnuka Georga Michaela, pozdějšího skladatele. V závěru života se Telemannovi silně zhoršil zrak, ale i přes tento handicap nadále tvořil. Jeho život se uzavřel v úctyhodném věku 86 let.

Hudební odkaz Georga Philippa Telemanna zahrnuje hudbu všech žánrů. V povědomí veřejnosti jsou především jeho Brockesovy pašije z roku 1716. Pozoruhodná je i jeho sbírka 72 kantát pro sólový hlas, jeden nástroj a basso continuo Harmonischer Gottes-Dienst z let 1725–1726. Je také autorem více než tří desítek oper, ale ne všechny se dochovaly do současnosti v úplnosti. Oblíbené jsou jeho nástrojové koncerty i sólové sonáty určené pro většinu tehdy známých nástrojů. Telemann totiž ovládal hru na řadu instrumentů a na mnohé z nich se naučil hrát jako samouk během gymnaziálních studií. Zajímavý je i jeho přínos pro amatérské hudebníky. Od roku 1728 pro ně vydával časopis Der Getreue Musik-Meister. Kromě drobných skladeb různých žánrů zde uvedl suity na francouzský způsob, tří nebo čtyřvěté sonáty, overtury, jednu kantátu, několik árií a také kánony a kontrapunktické příklady.

Zařadit Telemannův hudební styl jednoznačně nelze. Najdeme v něm italské a francouzské prvky či polské nebo hanácké lidové motivy. Za jeho poměrně dlouhé tvůrčí období prošel vývoj jeho hudební řeči od vrcholného a pozdního baroka ke galantnímu stylu. To vše svědčí o jeho mimořádném hudebním nadání i vzdělání.

Georgovi Philippovi Telemannovi věnujeme na Vltavě 26. červen. Jeho nápaditá hudba zazní v hudebních pořadech během celého dne a v ranní Mozaice. Večer den vyvrcholí záznamem koncertu souboru Collegium Marianum z 26. dubna z Tereziánského sálu Břevnovského kláštera. Zazní na něm „Zpívající zeměpis – Cestopisné pasticcio ze suit a ouvertur jubilanta Georga Philippa Telemanna”. Soubor flétnistky Jany Semerádové s houslistkou Lenkou Torgersen nás provedou zeměmi Evropy, nahlédneme do Asie i Ameriky.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.