Den ze Sarajeva

V den 100. výročí sarajevského atentátu (28. 6. 1914) zavraždění rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a jeho choti vévodkyně Žofie přinášíme speciální program. Kromě koncertu orchestru Vídeňských filharmoniků si můžete poslechnout zajímavé dokumenty a kompozice.

PROGRAM:

08:55 Polní pošta (díl druhý)
Ráno jsem byl pojednou probuzen...aneb chystá se válka Cyklus kompozicí z dopisů a deníků českých vojáků z front první světové války a odpovědí ze zázemí, které nám také poskytli posluchači stanice Vltava. Připravili Pavla Horáková a Jiří Kamen. (45 min)

09:40
Sarajevský atentát a Vídeň 2014

Eliška Závodná a Jiří Kamen podávají zprávu o své reportážní cestě do červnové Vídně letošního roku a na rakouské zámky Artstetten a Schallaburg ve stopách následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

11:00
Po stopách Sarajeva

Nová expozice Krkonošského muzea v Jilemnici věnovaná hraběti Harrachovi, očitému svědkovi sarajevského atentátu, ale také jeho automobilu, ve kterém cestoval společně s arcivévodou a jeho manželkou. S ředitelem Krkonošského muzea Janem Luštincem připravila a uvádí Jarmila Konrádová.

18:15
Vzpomínkový koncert Vídeňských filharmoniků u příležitosti 100. výročí zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a začátku I. světové války.
Přímý přenos z Národní a Universitní knihovny v Sarajevu. Spoluúčinkuje Smíšený sbor Národního divadla v Sarajevu. Řídí Franz Welser-Möst. Slovem provází Martina Kolajová. Joseph Haydn: Poco adagio cantabile ze Smyčcového kvartetu C dur "Císařského" (orchestrální verze) (8 min). - Franz Schubert: Symfonie č. 7 h moll "Nedokončená" (28 min). - Alban Berg: Pochod ze Tří kusů pro orchestr op. 6 (9 min). - Johannes Brahms: Píseň osudu pro smíšený sbor a orchestr na verše Friedricha Hölderlina op. 54 (20 min). - Maurice Ravel: La Valse. Choreografická báseň pro orchestr (13 min).

19:45
Přerušené prázdniny (1/2) Procházka růžovým sadem.
Jaro a léto 1914 ve vzpomínkách a dobových dokumentech. O politické situaci a náladách v české společnosti hovoří historik Josef Tomeš. Režie Markéta Jahodová. Připravila Jarmila Konrádová.

V první polovině června roku 1914 bylo v zámeckém parku na Konopišti neobvykle živo. Nejprve sem 11. června přijel německý císař Vilém, který projevil přání vidět konopišťský růžový sad v plném květu a hned poté nechal arcivévoda František Ferdinand d ´Este na tři dny otevřít brány parku široké veřejnosti. A tak návštěvníci z Prahy i okolí procházeli úpravným parkem a ve vůni růží nikoho ani nenapadlo, že už za dva týdny se arcivévoda i jeho choť Žofie stanou obětí atentátu a za další měsíc zachvátí svět velká a ničivá válka.

O tom, jak a čím žila česká společnost na jaře a v létě onoho osudného roku, vypravuje pořad "Procházka růžovým sadem", první část dvoudílné rozhlasové kompozice "Přerušené prázdniny". Náladu v českých zemích nám přiblíží historik Josef Tomeš, zprávy a zprávičky z dobového tisku a vzpomínky současníků. S nimi také prožijeme neděli 28. června, den, který vypadal tak slibně. Bylo krásné počasí, divadla hlásila četná představení v přírodě, Klub českých turistů připravoval výlety, v Brně se konal sokolský slet. Budoucí slavný psychiatr Vladimír Vondráček trávil ten den na tenisovém hřišti, spisovatel Karel Michl - tehdy ještě student - viděl v Hradci Králové poprvé boxerské utkání. A Oskar Nedbal dirigoval v zaplněném přírodním divadle v Plzni představení své úspěšné novinky - operety "Polská krev".

Zveme vás tedy do roku 1914 na procházku růžovým sadem a českou společností.

Čtěte také


28. červen 1914 - Křižovatka osudů

Panstvo nasedlo do auta. Excelence hrabě Harrach nenastoupil místo uvnitř auta, ale zůstal stát na levém stupátku, aby chránil svým tělem arcivévodu a tak se odjelo. Následoval jsem určené vedoucí auto. První auto odbočilo do ulice Františka Josefa a já jsem jel s Výsostmi za ním. Sotva že jsem s dvorním autem zabočil, volá na mne Excelence Potiorek: ‘Stát, jedete špatně! Jedeme nejdříve do posádkové nemocnice a teprve podle plánu dál.’ Zastavil jsem auto, přehodil řízení na zpětný chod a chtěl začít couvat zpět. Náhle vyskočil ze špalíru, který tvořilo sarajevské obyvatelovo, jakýsi mladý hoch, opřel se o rezervní pneumatiku stojícího auta a vystřelil dvě rány. Vše bylo dílem jediného okamžiku, čemuž jsem nemohl zabránit.

Rukopisná zpráva řidiče auta následníka trůnu Franze Ferdinanda Leopolda Lojky ze dne 28. června 1914.

Pro mnohé je řidič Lojka centrální postavou začátku první světové války. Někteří autoři zcela vážně píší o jevu, který nazývají Loyka-efekt jako termín pro obyčejného nevýznamného člověka, který banálním činem promění chod dějin. Objevilo se i rčení… „Lojkovi to neřekli“ Tím se poukazuje na to, že guvernér Bosny a Hercegoviny Oskar Potiorek nechal změnit trasu, ale už to nikdo neřekl řidiči…

Martin Ježek a Pavel Trojan: Tak nám zabili Ferdinanda

Loni na podzim jsme vysílali pořad „Vždycky jsem se vracel na Konopiště…“ s podtitulem rozhlasová kompozice o následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d´Este připravená k jeho sto padesátému výročí s konopišťskou kastelánkou Marií Krejčovou a rakouským historikem Peterem Broučkem.

V sobotu 28. června navážeme na loňské vysílání dedikované Františku Ferdinandovi pořady, které připomenou sté výročí sarajevského atentátu. Přepravuje přehled nových publikací a výstav týkajících následníka rakouského trůnu u nás a v Rakousku. Jakýmsi leitmotivem našeho „setkání“ s atentátem bude zvláštní propletení náhod a osudů přímých i náhodných účastníků sarajevské události, která se stala impulsem k rozpoutání Velké války. Jedním z těch náhodných účastníků oné události bude řidič arcivévodova auta Leopold Lojka. Navštívíme nejen známá muzea, ale podáme i zprávu o výstavě „Po stopách Sarajeva 1914“, která se koná v Krkonošském muzeu v Jilemnici a kterou tvoří dobové předměty (módní obleky, úřednické šavle, medaile atd.) a „stoleté“ fotografie.

Proč se tato výstava pořádá v Jilemnici? Auto, v němž tehdy František Ferdinand projížděl Sarajevem, patřilo hraběti Františku Harrachovi, který také arcivévodu na jeho bosenské cestě doprovázel. Jilemnice byla harrachovským panstvím. Osu našeho pořadu bude tvořit reportážní návštěva zámku Artstetten v okrese Melk v Dolním Rakousku, kterou jsme s Eliškou Závodnou podnikli před deseti dny. V zámku je dnes umístěno "Muzeum Františka Ferdinanda". Pod zámeckým kostelem se nalézá krypta, v níž jsou uloženy rakve následníka trůnu a jeho ženy Žofie Chotkové.

Součástí tohoto vydání Přílohy bude i druhá část cyklu Polní pošta.