Handa Gote: Divadlo jako experiment řeči, pohybu, zvuku a rukodělnosti

„Kromě divadla nás vždy zajímala věda a technologie. Inovace jsme primárně dělali pro sebe a cílem bylo udělat divadlo tak, abychom se na něj mohli sami chodit dívat. Výzkum se nyní přenesl také do našich pedagogických činností,“ říká zakládající člen spolku Tomáš Procházka. Docent Pavel Kopřiva, externí člen, k tomuto dodal: „Věda potřebuje kreativitu a umění občas zkrotit.“

Původně jsme mysleli, že uděláme jedno vystoupení a dál to budou třeba jen koncerty. Už to ale celé trvá 13 let.

Handa Gote postupem času přešli od základního výzkum k aplikaci experimentálního pohybu, zvuku, ale také rukodělnosti. „Nechceme jen něco vyzkoumat a pak to dlouho dělat."

Stejně jako s obrazem a zvukem, experimentují Handa Gote i se slovy. Během rozhovoru padla zmínka o výrazu „laboratoř“, který dle Pavla Kopřivy lépe vystihuje nejen část práce spolku, ale také tak nazval výtvarný ateliér, který vede na ústecké Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

V roce 2006 jsme podnikli čtyřiadvacetihodinovou akci v prostoru města – Urban Camping. Bylo cítit, jak je městská krajina drsná. Město nikdy nespí a vy máte pořád pocit, že nemáte krytá záda.

Handa Gote – konkrétně Tomáš Procházka – nerozlišuje mezi výtvarným a divadelním uměním, proto také mezi výstupy patří i výstavy. Externí spolupráci s dalšími výtvarníky ovšem často brání fakt, že divadelní přístup je ,,podivná činnost vyžadující množství reálného času“.

V letošním roce došlo nad rámec produkce spolku k rekonstrukci přestavení Safírová hlava, o kterém „každý slyšel, ale nikdo ho neviděl“. Pomocí rekonstrukce pánů Procházky a Kopřivy hledají Handa Gote atmosféru kolem roku 1996, kdy v obci Prácheň představení vzniklo.

I když je pro nás důležitý mýtus, divák dostane v základu vždy pravdivou informaci. V případě představení Safírová hlava jsme dokonce našli i trosky původního domu, kde se odehrálo.

Pokud se dá vůbec hovořit o tendencích v oblasti experimentálního divadla, lze zachytit v posledních letech - dle Handa Gote - jakýsi návrat k rukodělnosti. Slovo design je oproti tomu mrtvé a nadužívané. Důkazem může být i další téma – takzvaná freestylová tyč – kterou Handa Gote využívají nejen ve svých představeních, ale vytvořili kolem tohoto nástroje celou legendu. Důvodem pro používání původně japonského nástroje je neohrabanost, která při manipulaci s prodlouženou rukou divadelníka automaticky vzniká.