„Já nejsem důležitý, důležitá je hudba.“ Portrét německého dirigenta Kurta Masura

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03716071.jpeg

První říjnovou středu stanice Vltava vysílá portrét německého dirigenta Kurta Masura, mimo jiné šéfa světoznámých orchestrů v Lipsku a New Yorku, ale především mimořádné umělecké osobnosti, která se významnou měrou podílela na hudební kultuře tehdejší Německé demokratické republiky - a to se všemi možnými uměleckými i životními peripetiemi, které doba přinášela.

Připomínáme slovem i hudbou umělecký a občanský odkaz hudebníka, který získal zejména díky působení u Orchestru lipského Gewandhausu a u Newyorské filharmonie světové renomé a který na sebe navíc pozitivně upozornil ve dnech pádu Berlínské zdi a sjednocování Německa v závěru roku 1989. Jeho život se uzavřel loni na podzim ve věku 88 let.

Slovy autorky pořadu Vlasty Reittererové Kurt Masur „nebyl politický člověk, ale s politikou se potýkal často.“ A na konci roku 1989 do politiky přímo vstoupil. V březnu 1989 prošla lipskými ulicemi tichá demonstrace několika stovek lidí. Demonstrace se pak pravidelně opakovaly a jejich účastníků stále přibývalo. Sympatizanta nalezly i v Kurtu Masurovi.

Čtěte také

„Když v červnu došlo k zatčení několika účastníků ‚nepovoleného‘ festivalu pouliční hudby, intervenoval za jejich propuštění. A protože hraní na ulici bylo vládnoucí straně trnem v oku, poskytl pro další setkání pouličních muzikantů budovu Gewandhausu. Pozval tehdy také členy městské rady a stranické funkcionáře, zástupce tisku a rozhlasu, a pronesl úvodní slovo, v němž řekl, že nechápe, proč by právě v Lipsku nemohli muzikanti hrát na ulici, když se na celém světě na ulicích zpívá, hraje a tančí. Odvážný rozhlasový technik vyslal Masurova slova do éteru,“ říká muzikoložka Vlasta Reittererová, která připravila pořad k prvnímu výročí umělcova úmrtí.