Janáčkova Glagolská mše v rekonstruované první verzi na BBC Proms 2014

13. srpen 2014

V roce 160. výročí narození Leoše Janáčka vzdali světově proslulému českému mistru hold i na slavných londýnských Proms. Dne 24. července se oválnou síní Royal Albert Hall rozezněla Janáčkova velkolepá Glagolská mše, a to ve velmi vzácně uváděné tzv. rekonstruované první verzi - totiž tak, jak zazněla poprvé v prosinci roku 1927 v Brně.

Vysíláme 13. srpna ve 20:00 hodin.

Po této premiéře Janáček dílo přepracoval pro první pražské provedení (v roce 1928) a takto také o dva roky později vyšla Glagolská mše tiskem v Universal Edition Wien. Tato vydaná tzv. verze poslední ruky je dle muzikologů tou, která by měla být uváděna, a tak jsme také až do 90. let 20. století Glagolskou mši znali.

O to zajímavější jistě bude poslechnout si, jak asi „Glagolská“ zazněla vůbec poprvé. Muzikolog Paul Wingfield neměl při rekonstrukci snadnou práci – původní verzi skládal ze skic, autografu (s řadou škrtů a obtížně čitelných míst, z nichž na některá musela být použita speciální prosvětlovací technika) a dalších janáčkovských materiálů.

Český muzikolog Jiří Zahrádka o této původní podobě díla hovoří jako o „expresivnější a pohanštější“, a skutečně jde o Janáčka ještě nespoutanějšího a ještě spontánnějšího. Obě verze se liší v melodice, rytmice, metru, instrumentaci.

V rekonstruované verzi uslyšíme např. v části Úvod simultánní tři metrorytmická pásma (3/4 v trubce proti 7/8 ve smyčcích a 5/8 ve dřevech), v nejdelší části Věruju jinou instrumentální mezihru, se třemi klarinety za scénou, či s nesmírně zajímavým partem určeným třem akordickým tympánům. O tomto místě psal Janáček své múze Kamile Stösslové, že se zde „roztrhla nebesa“.

Zdeňka Janáčková manželovi vytkla, že zde „Pánu Bohu nadává“. Možná i proto je Janáček později celé vyškrtl, ale my je budeme mít možnost v části „Věřím“ slyšet, stejně jako další často neslýchaná místa. A také bude mít Glagolská 9 částí, nikoli jen 8, jak jsme zvyklí, protože podle Wingfielda závěrečná Intrada dílo také otevírala, tudíž zazní dvakrát (v úvodu i v závěru). Veřejná provedení této verze Janáčkovy Glagolské mše by se dala spočítat na prstech jedné ruky, záznam Prom 9 je tedy vzácnou příležitostí.

00775964.jpeg

Renomovaný ruský dirigent Valerij Gergijev je hlavním dirigentem Londýnského symfonického orchestru od roku 2007, už od roku 1988 je také generálním ředitelem a uměleckým šéfem petrohradského Mariinského divadla. V tomto večeru spojil oboje, protože ke svému London Symphony Orchestra přizval kvarteto sólistů právě z Petrohradu (sopranistka Mlada Chudolej, mezzosopranistka Julia Matočkina, tenorista Michail Vekua a basista Jurij Vorobjev).

Pro všechny čtyři byl toto debut na londýnských Proms. Druhé největší varhany ve Velké Británii rozezněl prominentní britský varhaník Thomas Trotter, Londýnský symfonický sbor nastoupil na pódium Royal Albert Hall v obdivuhodném počtu bezmála 150 zpěváků.

Záznam Prom 9 ze 24. července, v jehož první části zazní Klavírní koncert č. 1 d moll Johannesa Brahmse s irským sólistou Barrym Douglasem a po něm právě Glagolská mše „verze 1927“, vysílá ČRo Vltava ve středu 13. srpna ve 20 hodin.

autor: Eva Hazdrová-Kopecká
Spustit audio