Jiří Štrunc: Škatulkování dirigentů na symfonické a operní je česká specialita

4. srpen 2017

Jiří Štrunc (1969) vyrůstal v krásném muzikantském prostředí, jeho tatínek, Jiří Štrunc, patřil k nejlepším českým sbormistrům poválečné éry v Čechách. V roce 1965 založil Karlovarský dívčí sbor na Střední pedagogické škole, v roce 1970 inicioval vznik sborové soutěžní přehlídky, která se stala mj. také inspirací pro tvůrčí dílny současných komponistů.

Jiří Štrunc vystudoval hru na housle na plzeňské konzervatoři a obor dirigování na AMU v Praze. Absolvoval studijní pobyt v Guildhall School of Music v Londýně a mistrovské kurzy u prof. Helmutha Rillinga. Na soutěži Pražského jara 1995 získal řadu ocenění - Cenu pro nejlepšího českého účastníka, Cenu Nadace Gideona Kleina, Cenu na památku dirigenta Rafaela Schächtera a Cenu hlavního města Prahy, ale také ocenění ze strany Douglase Bostocka, díky kterému se stal 2. dirigentem Karlovarského symfonického orchestru (1996 – 2000).

Od začátku své profesionální kariéry v roce 1995 se soustavně věnuje spolupráci jak s operními domy, tak se symfonickými orchestry doma i v zahraničí.

Škatulkování dirigentů na symfonické a operní je česká specialita, jinde jsem se s tím nesetkal. V cizině je pouze dirigent – a diriguje všechno, a když nediriguje operu, tak je vlastně trošku podezřelý. U nás opačně, kdo diriguje operu, tak se do symfonického světa dostává obtížně.
Jiří Štrunc

Od roku 1992 stojí v čele Symfonického orchestru Konzervatoře Plzeň, kde také vede v posledních letech dirigentské oddělení, od roku 1997 je stálým dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde v krátkém období obsáhl velice závažný operní repertoár.

Měl jsem štěstí, že jsem nastoupil za Petra Kofroně. Neměl ambice dirigovat právě ten „velký“ repertoár, který by si jiný šéf nenechal ujít, zajímaly ho naopak kusy netradiční. A tak díky jeho velkorysosti jsem se dostal k titulům, na jaké bych v jiném divadle musel dlouho čekat. Začínal jsem Boitovým Mefistofelem jako svým prvním nastudováním, následovala Carmen, Samson a Dalila a další skvělé opery. Důležitá pro mne byla i Madama Butterfly, se kterou jsem poprvé hostoval ve Státní opeře v Praze a v roce 2006 pak přijal angažmá.

V letech 2003 a 2005 řídil více než 40 představení při hostování plzeňské opery v Japonsku. Od roku 2004 pravidelně spolupracuje s japonskými orchestry, Gunma Symphony Orchestra a Yamagata Symphonic Orchestra. V Yamagatě se stal svědkem katastrofy.  Při zemětřesní dosahujícím téměř devíti stupňů Richterovy stupnice unikal z místnosti s bortícím se stropem.

„Možná takové povídání zní jako akční film, ale nebyl to akční film. Všechno, čeho jsem byl v Japonsku svědkem, byla obrovská tragédie“ uvedl po svém šťastném návratu domů.

Jiří Štrunc spolupracuje s řadou domácích  orchestrů - Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Českým národním symfonickým orchestrem, s Plzeňskou filharmonií a dalšími. Pravidelně vystupuje na mezinárodních hudebních festivalech. Letošní 25. Haydnovy hudební slavnosti bude otevírat i uzavírat – už po dvacáté páté otevírat 8. září se Symfonickým orchestrem Konzervatoře Plzeň a uzavírat 24. září se sólisty, Kühnovým smíšeným sborem a Plzeňskou filharmonií Stvořením Josepha Haydna.

autor: Zuzana Zatloukalová
Spustit audio