Katarína Máliková čerpá z lidových písní z podhůří Nízkých Tater

Její první nahrávky zaregistrovala slovenská stanice Radio FM už před dvěma lety. Od té doby zpěvačka připravovala album a vydala je na značce Slnko Records, zaměřené na průkopnické skupiny, které bohužel velké firmy ignorují. Vznik Slnko Records iniciovala respektovaná slovenská skupina Longital, jejíž členové sami dobře poznali, jak těžké je pro začínajícího hudebníka prosadit se.

Máliková své album nazvala Pustvopol, což je archaický název pro slovenskou venkovskou lokalitu Pusté pole pod Nízkými Tatrami. Autorka píše, že Pustvopol v ní vždy vyvolával vzrušení a zvědavost, jako chátrající, ale kdysi prosperující místo. Bývalo tu šlechtické sídlo s loveckým zámečkem, rozvíjel se tu drobný průmysl. Stopy zaniklého rozkvětu jsou dnes protkané ošuntělými pozůstatky komunistické betonové architektury.

Původně lidová píseň Pustvopol též hlavním motivem alba. Autorka ji popisuje jako "obřadnou, tajemnou a fanfárovitou", základem nahrávky je vícehlasý ženský zpěv, který ovšem narušuje rytmický tep, jehož neurčitá zvuková barva záměrně umožňuje mnohoznačný výklad, od úderů zvonu až po práci místních řemeslníků.

Zpěvačka Katarína Máliková pochází z Horehroní, oblasti podél horního toku řeky Hron, jejíž název je odvozován od latinského označení Granus – což je jméno jednoho z keltských bohů. Hron protéká Banskou Bystricou a do Dunaje se vlévá poblíž místa, kde řeka opouští slovenské území. Máliková žije v Bratislavě, a na své album zařadila jak vysoce osobní vlastní skladby, tak i úpravy lidových melodií včetně dětské písničky Dínom Dánom.

Zajímavým žánrem lidových písní jsou mordýřské balady, příběhy o zločinech a vraždách, často maskované na první pohled zcela nevinnými názvy jako třeba Jedna sestra brata mala. Sestra má velmi žárlivého bratra, a protože se chce vdát, rozhodne se ho otrávit. To se jí sice podaří, ale vražda nakonec jejího milence odradí. Když otrávila bratra, mohla by totiž otrávit i nastávajícího manžela.