Oáza klidu a kultury na apelplatzu? Centrum Kasárna Karlín to dokázalo. O jeho budoucnosti se jedná
Pražské společenské a kulturní centrum Kasárna Karlín zpřístupnilo v roce 2017 část prázdné vojenské stavby. Ročně přiláká stovky tisíc lidí. Bude moct ve své činnosti pokračovat i příští rok?
Největší budova v pražském Karlíně, která se rozkládá na ploše větší než 1,5 hektaru, vznikla v polovině 19. století. Od té doby až do roku 2008 sloužila nepřetržitě armádě. Právě v tom tkví mimo jiné výjimečnost tohoto památkově chráněného objektu. Původní jednostranný účel stavby, stejně jako její mimořádný rozsah jsou v současnosti, kdy se hledá nové využití areálu, spíš na překážku.
Švejk, Žižka… a?
Střídání jmen kasáren je kronikou jejich historie. Původně se jmenovaly po rakouském císaři a českém králi Ferdinandovi V., za první republiky se jim říkalo po Janu Žižkovi z Trocnova a během okupace za druhé světové války nesly jméno německého maršála Paula von Hindenburga. O karlínských kasárnách se zmiňuje také Hašek ve svých Osudech dobrého vojáka Švejka. V poválečných letech se v kasárnách vystřídala nemocnice i cizinecká policie. V současnosti zeje celý trojkřídlý objekt historických budov prázdnotou, kulturní centrum využívá pouze nádvoří a novější, tzv. provozní budovu.
V posledních letech bylo kolem areálu opět rušno. V roce 2013 je chtěl tehdejší vlastník, kterým bylo ministerstvo obrany, privatizovat. Soutěž vyhrála firma Griva Art podnikatelky Ivany Tykačové, jenže kvůli podezření z nekalých machinací k prodeji nakonec nedošlo. Ministerstvo se sice snažilo najít nového majitele, ale o nemovistost za 620 milionů korun nikdo neprojevil zájem. Od v roce 2016 přešly kasárny do rukou ministerstva spravedlnosti. Tehdy získala časově omezenou smlouvu na pronájem části areálu nezisková organizace Pražské centrum, která zahájila provoz kulturní centra Kasárna Karlín v červnu 2017. Od května tohoto roku jsou kasárny ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který prověřuje, jestli by stát mohl kasárny potřebovat.
Světlo na konci nekonečných chodeb
Nájemní smlouva na provoz Kasáren Karlín vyprší v březnu příštího roku. V současnosti proto probíhá vyjednávání o jejím prodloužení. „Jsme povinni se řídit zákonem o majetku státu. Ten nám mimo jiné ukládá usilovat o co nejvyšší výnos z majetku. To znamená, že s největší pravděpodobností nebude možné smlouvu prodloužit a budeme vyhlašovat výběrové řízení na pronájem. Rozhodnuté to ještě není, jednání probíhají, ale zákon o majetku státu je jednoznačný,“ uvádí v ArtCafé Radek Ležatka, tiskový mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Nechtějí barikády ani petice
„V zákoně o hospodaření s majetkem státu se mluví o celé řadě jiných věcí, např. o veřejné a obecné prospěšnosti. V tuto chvíli je společenská i politická konstelace nastavená tak, že finanční výnos je jasným parametrem. Nechceme ale spekulovat. Teď je potřeba respektovat jednání. My i ÚZSVM jsme si vzali čas na finální zhodnocení návrhů. Nechceme se v kasárnách zabarikádovat nebo podepisovat petice,“ popisuje situace Velek z pohledu Kasáren Karlín.
„Prázdného majetku v rukou státu je relativně dost a stojí nemalé peníze ho udržovat, zabezpečovat a hlídat. V případě karlínských kasáren se bavíme o několikamilionové sumě, kterou v tuhle chvíli šetříme státu,“ zdůrazňuje Matěj Velek. Radek Ležatka doplňuje: „Naším cílem je najít co nejdřív konečného majitele. Tohle [provoz kulturního a společenského centra Kasárna Karlín] je pouze provizorní řešení.“
Princip nízkoprahovosti: Nóbl káva i levný čaj
Kulturním centrum Kasárna Karlín v současnosti nabízí v areálu letní kino, příjemné venkovní posezení v zeleni ve společnosti soch Františka Skály nebo Čestmíra Sušky, galerijní a divadelní prostory, kavárnu zbudovanou na místě bývalého vojenského bazénu a hlavně prostor, který se podle hlavního dramaturga Kasáren Matěje Velka snaží ctít komunitní principy a nabízet místo pro setkání napříč generacemi, kam je vstup zdarma. „Stanovili jsme si pravidlo nízkoprahovosti. Nabízíme proto nóbl kávu i levný čaj, aby se člověk, který má hluboko do kapsy necítil nevítaný," dodává Velek.
U dramaturgie nechceme všelidovost. Ptáme se ale na potřeby našich hostů a zjišťujeme od nich zpětnou vazbu.
Matěj Velek
„To, co host kasáren zažije, je výsledkem snažení velkého týmu lidí a obrovského nasazení některých jednotlivců, kteří to se mnou dělají,“ říká Velek a dodává: „Spoustu věcí ale ještě hotových nemáme. Provoz funguje, i když potřebuje ještě řadu vylepšení. Nicméně v téhle části areálu už nás nečekají tak dramatické investice a mohli bychom se z červených čísel překlopit do těch černých.“ Podle Velka plynou v současnosti hlavní zdroje příjmů z gastroprovozů v areálu.
Jak vzniká dramaturgie Kasáren Karlín a co je v jejich programu nejúspěšnější? Kolik peněz stát získává pronájmem prázdných budov filmařům a jdou tyto prostředky na opravu nevyužívaných nemovistostí ve vlastnictví státu? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu vybíral Dominik Gajarský, který mimo jiné představil hudební kompozice Jonnyho Greenwooda známého z Radiohead, které uvedl v rámci BBC Proms.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
