Skandinávie je unikátním hudebním zřídlem

Celá Skandinávie je unikátním hudebním zřídlem, a vedle stálic nabízí každou sezónu nové objevy. Velmi užitečným přehledem nových kapel je série Nordic Notes, vydávaná v Německu. V pořadí už čtvrté album přináší novinky z Finska.

Jedná se o pestrou sbírku stylů i nástrojů - včetně citery kantele, kterou Finové považují za národní hudební symbol. První zmínku o kantele najdeme ostatně už ve slavném eposu Kalevala, v němž hrdina Väinämöinen vyrobí první exemplář nástroje z čelistí štiky, na které napne ženské vlasy.

Moderní podoby lidové hudby se ve Finsku natolik rozšířily, že její velmi pestré odnože si vynutily vznik nových termínů, jako třeba trash folk, punk folk anebo dokonce folk metal. Ve Finsku ale též zdomácněla řada žánrů z kulturně vzdálených oblastí - jako například původně argentinské tango, a v posledních letech též balkánská hudba.

To má ale zcela konkrétní příčinu: ve finské hudbě jsou podobně jako třeba v Bulharsku velmi časté liché rytmy. Zajímavým způsobem užívá balkánské rytmy skupina Celenka, jejíž název prozrazuje slovanský původ.

Ve finské hudbě se často protínají ty nejstarší archaické nástroje se zcela současnými trendy. K velmi nadějným postavám patří Pekko Käppi, hráč na strunný nástroj jouhikko, který v průběhu staletí téměř zanikl, ale dnes se díky mladé generaci hudebníků vrací. Pekko Käppi jej kombinuje s kytarou a basou - nikoli ovšem s běžnými továrními modely, ale s po domácku vyrobenými nástroji z krabic na doutníky.

Poněkud odlišnou severskou tradici představují houslisté hrající k tanci, často v závratném tempu, podobně jako lidoví hráči ve Skotsku či Irsku. V sestavě Frigg, což je jméno bohyně z norské mytologie, působí hudebníci ze dvou skandinávských zemí, Norska i Finska. Finskou stranu tu zastupuje mladá - v pořadí už pátá - generace jednoho z nesilnějších hudebních klanů, rodiny Järvelä.