Skladatel Anthony Philip Heinrich: „Americký Beethoven“ z Krásné Lípy

03724432.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03724432.jpeg

Životní příběh Anthonyho Philipa Heinricha ukazuje na povahu odvážnou, cílevědomou až tvrdohlavou a zároveň romantickou. Ačkoliv se cítil být americkým skladatelem, jako svůj původ vždy uváděl Bohemian.

První oficiální záznam o něm nacházíme z 28. března roku 1781, kdy je uveden v matrice křtěných v kostele v Krásné Lípě, městečku v nynějším Šluknovském výběžku, které je branou do pískovcových skal kolem kaňonu Labe.

V dětství získal hudební vzdělání s největší pravděpodobností u vynikajícího učitele Tadeáše Palmeho, který působil jako regenschori při krásnolipském kostele. Heinrich připlul do Spojených států amerických poprvé ve svých čtyřiadvaceti letech a po druhé v devětadvaceti, kdy se tam chtěl uchytit s prodejem českého skla. Jeho obchodní záměry ale nejspíš zkomplikovala blokáda mezi Evropou a Británií vyhlášená císařem Napoleonem.

Čtěte také

Heinrichovi se nakonec podařilo prosadit nikoliv ve světě obchodu, ale v umělecké oblasti. V Americe se v době jeho příchodu teprve začínal vytvářet divadelní a koncertní život a Heinrich zde začal svou kariéru jako ředitel divadla Southwark ve Filadelfii, první stálé divadelní scény v USA. V následujících letech se v jeho životě střídala období závratného úspěchu a období chudoby, kdy musel přežít, jak sám napsal, jen o chlebu a mléku.

Po cestě do Evropy rozvrácené napoleonskými válkami mu roku 1814 zemřela manželka. O čtyři roky později se uchýlil do srubu v lesích nedaleko Bardstownu, kde složil svoje první dvě hudební sbírky. Jeho umělecký růst výrazně ovlivnil pobyt v Londýně, přestože cesta tam neproběhla zrovna hladce: zlomil si ukazováček na levé ruce a rozbil drahocenné housle. Velké zadostiučinění zažil, když se roku 1857, ve svých 76 letech, vrátil do rodných Čech a v sále na pražském Žofíně sklidil zasloužený úspěch. Zemřel o čtyři roky později v Americe, v chudobě a zapomenutý. Jeho pohřbu se nakonec ujala rodina ornitologa Johna Jamese Audubona, v jehož rodinném hrobě v Bronxu byl Heinrich pohřben.

03727019.jpeg

Na koncertech, kde zněly jeho skladby, ho obecenstvo doslova zasypávalo květinami a věnci. Jako autor sbírek skladeb „Rozbřesk hudby v Kentucky aneb rozkoš z nalézání harmonie v samotě přírody“ a „Potulný pěvec západu“ byl nazván Beethovenem Ameriky. Díky jeho lidským kvalitám ho nazývali „Father“ neboli „papá“ Heinrich. Americký prezident John Tyler ho pozval k soukromému koncertu pro svou rodinu a britská královna Viktorie přijala do svých sbírek kolekci Heinrichových skladeb. Jako první uvedl na americkém kontinentu 1. Beethovenovu symfonii. Sám sebe od počátku své skladatelské kariéry nazýval americkým skladatelem, přesto nikdy nepřestal vzpomínat na svou rodnou zemi.

Pozoruhodným zdrojem jeho díla jsou prvky indiánské a afroamerické kultury, kterými se však nechal pouze romanticky inspirovat. Nepracoval s nimi systematicky a cíleně jako třeba Antonín Dvořák nebo skupina skladatelů nazývaných Indianisti. Jeho stěžejními orchestrálními skladbami jsou: symfonie „Souboj ptačích králů, aneb Kondor z And a Orel z Kordilér“ a symfonie „Columbiad, aneb migrace amerického divokého holuba stěhovavého“

Hudebník a muzikolog Pavel Farský objevil jméno skladatele Heinricha v roce 1998 v knize J. T. Howarda „Our American Music“, když studoval dějiny klavírní tvorby USA. Od té doby se věnuje Heinrichovu života a dílu. Prezentuje ho na svých koncertech, publikuje o něm články a vybral si ho jako model pro vytvoření animační strategie ve své diplomové práci na Vysoké škole ekonomické. Založil a vede Mezinárodní spolek A. P. Heinricha.

V rámci svého pobytu v USA, navštívil mimo jiné některá místa spojená s Heinrichovým působením v této zemi. Jeho cílem je rozšířit povědomí české posluchačské obce o pozapomenuté autory. Se skladatelem Heinrichem sdílí také lásku ke Spojeným státům americkým. Považuje ho za vzor světoobčana, pro kterého znamená lidskost, radost z tvorby a spolupráce víc než národnostní původ.