Sváteční hudba a slovo

Zdeněk Štěpánek při natáčení

Živě vysílaný štědrovečerní program nabízející vánoční i jinou hudbu, literární ukázky i nahlédnutí do rozhlasového archivu.

Štědrovečerní vysílání stanice Vltava nabídne vedle hry Myš od Selmy Lagerlöfové a vedle pořadů Svět poezie a Stránky na dobrou noc také tři živě moderované hodinové bloky nazvané Sváteční hudba a slovo. Sukova Serenáda a další známé klasické skladby se v nich prostřídají s jazzem a také s literaturou - mimo jiné s ukázkami z díla Karla Čapka. Letos 25. prosince uplyne 75 let od okamžiku, kdy se uzavřel život tohoto vynikajícího českého spisovatele a novináře.

K přípravě první hodiny Sváteční hudby a slova nás inspiroval dlouholetý zvyk uvádět na Štědrý večer Serenádu Es dur Josefa Suka. Nebude chybět ani letos. Je známo, že k její kompozici podnítil mladého adepta skladatelského umění jeho učitel a pozdější tchán Antonín Dvořák, když mu doporučoval "zazpívat něco milého v dur." A tak se zastavíme i u něj a připomeneme si jedno jeho méně uváděné klavírní dílo. Cyklus charakteristických skladeb Ze Šumavy psal Dvořák právě před 130 lety, mezi zářím 1883 a lednem 1884. Rozhodl se, že bude obsahovat obrázky z míst, kam rád občas jezdil ve společnosti svých přátel, mimo jiné i Leoše Janáčka. Jde o obrázky z míst, která neopakovatelným způsobem ve svém díle zachytil spisovatel Karel Klostermann, jehož Črty ze Šumavy Dvořákův cyklus právě proto doprovodí.

Josef Suk: Zrání

Druhá hodina Sváteční hudby a slova bude převážně nevážná; těsně před Vánoci vydalo divadlo Semafor Šest vánočních povídek s podtitulem "a ani jedna smutná." Povídky předčítá jejich autor Jiří Suchý a jsou mezi nimi třeba Vánoce hasiče Josefa Kohoutka či Nejsmutnější Vánoce - povídka o muži, který zapomněl, že jsou Vánoce. Některé z povídek uslyšíte během naší hodinky, připojíme k nim několik semaforských písniček a pak také baladu Štědrý den autorů Jiřího Suchého a Ferdinanda Havlíka, tak jak zněla v rámci legendární semaforské Kytice.

Herec a textař Jiří Suchý

Dva čeští mistři povídky, dva melodramy a několik hudebních kuriozit. Tak by se dal shrnout program třetí hodinky Sváteční hudby a slova. Prvním z těch dvou je míněn Jan Neruda, jehož Romanci Štědrovečerní dal skladatel Josef Bohuslav Foerster podobu krátkého melodramu; uslyšíme v něm herce Zdeňka Štěpánka. A jeho Vánoční ukolébavka zazní tak, jak se zpívala v kabaretu Červená sedma. Jako druhý mistr povídkového žánru pak přijde Karel Čapek, jehož 75. výročí úmrtí si připomínáme letos na Boží hod. Na tuto událost bezprostředně reagovala Vítězslava Kaprálová, když na Nezvalův text napsala melodram "Karlu Čapkovi." Jeho tesknou notu se pokusíme vyvážit povídkou Ukradený kaktus v přednesu Josefa Vinkláře a taky vzpomínkami Čapkova švagra Karla Scheinpfluga. Dostane se také na Vánoční sonatinu Vítězslava Nováka a závěrem na zhudebněnou modlitbu Otče náš, tak jak zní v Jazzové mši Karla Růžičky.