Další z vrcholných zážitků letošního festivalu slibuje koncert, kdy v Obecním domě vystoupí Tonhalle Orchestra Curych se svým mladým šéfdirigentem Lionelem Bringuierem a s pianistou Leifem Ovem Andsnesem. Vltava bude u toho.
Světoznámý pianista Leif Ove Andsnes je podle listu Wall Street Journal „jedním z nejnadanějších hudebníků své generace“. Norský rodák, který je pražskému publiku dobře znám z předchozích ročníků festivalu, se do Prahy vrací v doprovodu švýcarského Tonhalle-Orchester Zürich, v jehož čele stojí zástupce mladé dirigentské generace Lionel Bringuier. Společně uvedou Klavírní koncert op. 13 britského skladatele Benjamina Brittena.
Český rozhlas je partnerem mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od prvního ročníku v roce 1946. I letos vám zprostředkujeme výběr z koncertů našeho nejvýznamnějšího festivalu.
Tonhalle-Orchester Zürich se začal formovat již v polovině 19. století. Těší se skvělé pověsti, mezi jeho šéfdirigenty patřili Rudolf Kempe, Christoph Eschenbach nebo David Zinman. Od sezóny 2014/2015 jej vede Lionel Bringuier. Rodák z Nice vystudoval hru na violoncello a dirigování na Pařížské konzervatoři. V roce 2005 zvítězil v prestižní dirigentské soutěži ve švýcarském Besançonu, v roce 2007 se stal asistentem dirigenta u Los Angeles Philharmonic, kam jej jmenoval Esa-Pekka Salonen. Jako hostující dirigent vystupoval s New York Philharmonic, Mnichovskou či Izraelskou filharmonií a celou řadou dalších.
Proslulý norský pianista Leif Ove absolvoval konzervatoř v Bergenu ve třídě českého rodáka Jiřího Hlinky. V minulých letech vzbudil uznání svým jedinečným projektem „The Beethoven Journey“, v rámci něhož po dobu čtyř sezón uváděl kompletní sérii Beethovenových klavírních koncertů. Pražské jaro sehrálo v tomto projektu zásadní roli – většina materiálů byla natočena právě na festivalových koncertech. Vedle sólové kariéry se Andsnes intenzivně věnuje také komorní hře a nahrávací činnosti, za niž byl osmkrát nominován na cenu Grammy.
Na koncertě zazní jedna z nejznámějších kompozic Arthura Honeggera, člena Pařížské šestky, Rugby. Ta je hudebním obrazem tohoto sportu, jehož náboj, agrese a pohyb doslova čiší z každého taktu.
Benjamin Britten zkomponoval Klavírní koncert op. 13 během jara roku 1938. Čtyřvětá skladba, jíž sám autor označil za bravurní, je doslova zkouškou technických dovedností sólisty, a to zejména v první větě.
Šeherezáda op. 35 Rimského-Korsakova je půvabná symfonická suita, barvitě vykreslující atmosféru Dálného východu a moře, které skladatel (v mládí námořní důstojník) miloval. Příběh krásné Šeherezády, vyprávějící hrozivému sultánovi každý večer jeden z pohádkových příběhů, je úžasným pestrobarevným zvukovým obrazem ukazujícím nejsilnější stránku Korsakovovy zralé hudební řeči: barvitou instrumentaci.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
