Valerij Gergiev v Mariinském divadle

02329452.jpeg

Pondělní večer 19. srpna od 20 hodin patří na Vltavě záznamu koncertu, jímž se letos 2. května otevřela druhá, nová scéna někdejšího carského Mariinského divadla v Petrohradu, za sovětské éry známého jako Státní divadlo S. M. Kirova. Program s hvězdnými operními sólisty, sborem, baletem a orchestrem řídil dirigent Valerij Gergiev, umělecký šéf a ředitel Mariinského divadla, který ten den slavil šedesátiny.

Mariinské se stalo v devadesátých letech s nově připomínanou tradicí a za Gergijevova vedení nejen umělecky prestižní domácí scénou, ale současně také magnetem západních pódií a protagonistou kultovních nahrávek ruské hudby, zvláště řady kompletních oper. Není divu, že mezi pěvci, kteří se při galakoncertě střídali na jevišti, byli i Anna Netrebko, Plácido Domingo, Olga Borodina nebo René Pape, a že se přidali i slavní instrumentalisté jako Leonidas Kavakos či Jurij Bašmet.

Na programu byla operní a baletní hudba Petra Iljiče Čajkovského, Modesta Petroviče Musorgského, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského, Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Gioacchina Rossiniho, Georgese Bizeta, Camilla Saint-Saënse, Charlese Gounoda, Giuseppa Verdiho, Richarda Wagnera a dalších skladatelů. Místní svému divadlu z roku 1860 důvěrně říkají Mariinka. Má těžkou brokátovouoponu, carskou lóži. Jako divadlo patřící k dvoru, kdysi proto nejdůležitější v Rusku, těží v interiéru z barevné kombinace modré a zlaté. V roce 1860 je otevřela Glinkova opera Život za cara. Premiéru tu měly opery Dargomyžského, většina děl Rimského-Korsakova, Boris Godunov, Chovanština, Kníže Igor, opery Čajkovského, Prokofjevův Semjon Kotko... Zde zazněla Verdiho Síla osudu, zde dirigoval Wagner.

02329453.jpeg

Mariinské divadlo má i své "české téma". Dlouhá léta tam působil jako dirigent Eduard Nápravník, umělec a skladatel z Čech, který se ovšem postupně poruštil. Byl tu prvním kapelníkem celé půlstoletí, od 60. let do roku 1916. Uvedl bezmála pět desítek ruských oper a desítky dalších. Premiérově dirigoval mnohé z děl dodnes uznávaných operních autorů, od některých, zvláště od Čajkovského,i symfonie a další skladby. Jeho éra je uznávána jako vrchol v dějinách carské opery.

Do divadla se vejde 1600 diváků, ale především kvůli malému a zastaralému zázemí i vzhledem k nemalým ambicím nejslavnější a vůdčí kulturní instituce města se nakonec začala stavět na přilehlé uprázdněné parcele za vodním kanálem druhá, moderní budova, Mariinka II, projektovaná pro dvě tisícovky diváků. S náklady 700 milionů dolarů na stavbu, která trvala skoro osm let a prodražila se o sto procent, jde bezpochyby o nejvýstavnější a také nejdražší kulturní zařízení v Rusku.