Vánoční hudba bez komerčního pozlátka. Petr Dorůžka vybírá spirituální písně z celého světa

22. prosinec 2017

V předvánočním vydání ArtCafé v pátek 22. prosince se vydáme za nekomerční vánoční hudbou do Skandinávie, Bretaně, New Orleansu, zazní hudba moravské skupiny Hradišťan i bluesového velikána B. B. Kinga. Dozvíme se také, proč jeden z nejvýznamnějších kytaristů z Konga získal přezdívku Papa Noel, což je ekvivalent Santa Clause či našeho Ježíška.

V souvislosti s komercionalizací vánoční hudby vznikají každoročně seznamy nejhorších písní. Zde je jeden z posledních, Hudební zločiny proti Vánocům, v němž figurují i hvězdy jako Bon Jovi či Paul McCartney. Britský DJ Andy Kershaw dokonce prohlásil, že ty největší hudební zločiny jsou páchány jménem fotbalu a Vánoc. Řada nahrávek mu bohužel dává za pravdu.

Naopak k nestárnoucím klenotům patří švédské album Jul i Folkton, které před lety natočila superskupina švédských folkařů v čele s velmi talentovanou zpěvačkou Sofií Karlsson. Na tento záslužný počin pak navázaly každoročně se opakující vánoční koncerty.

Velmi inspirativním regionem z hlediska vánoční hudby je Bretaň. Jeden z nejlepších zpěváků, kteří navazují na tradiční hudbu, je Yann-Fanch Kemener. Ten natočil v akustickém prostředí kaple Notre-Dame de Gornevec na jižním pobřeží bretaňského poloostrova živé album Noel en Bretagne, tedy Ježíšek v Bretani. Ukázky si lze poslechnout zde.

Pro nás zatím neznámou, alo o to zajímavější oblastí jsou koledy z Rumunska, odkud pochází zpěvačka Oana Catalina Chitu, žijící dnes v Berlíně. V současné době chystá album v unikátní sestavě – s moldavským cimbálistou Valeriem Cascavalem z Kišiněva a srbským akordeonistou Dejanem Jovanovicem.

Existují ale i písně, které s Vánoci souvisí nepřímo. Papa Noel je jednak francouzská varianta našeho Ježíška, ale také pseudonym významného afrického kytaristy. Antoine Nedule Monswet pochází z Konga a narodil se na Štědrý den, takže na svůj pseudonym má plný nárok.

Jeho dráha začala v padesátých letech v hlavním městě někdejšího Belgického Konga, dnešní Kinshase, která se tehdy stala hudbou překypujícím centrem, jehož význam daleko přesahoval hranice státu. Zdejší styl zvaný konžská rumba později zasáhl nejen Afriku, ale i Francii a dokonce karibské ostrovy. Jednalo se o propojení elektrických kytar, kubánských rytmů a venkovských melodií do té doby vybrnkávaných na kovové jazýčky nástroje likembé.

Téma vánočních písní – těch, které nevznikly pod tlakem komerční objednávky – je blízké mnohem širšímu žánrovému okruhu, kam řadíme černošské spirituály či gospely právě tak jako skladby Arvo Pärta, známé silným duchovním podtextem.

Patří sem i hudba čerpající ze spirituality synkretického afro-brazilského náboženství candomblé, které vzniklo propojením afrického spiritismu s evropským katolicismem. Brazilská zpěvačka Serena Assumpcao věnovala candomblé album Ascensão, které dokončila těsně před svojí smrtí. Jeho vrcholná skladba Obaluaiê přímo vybízí ke srovnání s americkými černošskými gospely.

Spustit audio