Varhaník Michal Novenko: „K hudbě mne přilákaly lidové písně a mohutný zvuk varhan“

20. říjen 2016
03730456.jpeg

Segerovou Toccatou zahranou na přenosný varhanní pozitiv zahájil za přítomnosti obecenstva Telefonotéky varhaník, skladatel a improvizátor Michal Novenko.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

V rozhlasové galérii hovořil s moderátorem Ivanem Rumlem o letošním jubilantovi, českém barokním skladateli Josefu Ferdinandu Segerovi (1716-1782), který je neodmyslitelně spjat se zvukem nejstarších pražských varhan v Týnském chrámu. Návštěvníci i rozhlasoví posluchači se mohli seznámit s nahrávkami na novém CD, které obsahuje Segerovy skladby; některé měli možnost slyšet i v živém provedení Michala Novenka.

V krátké reminiscenci se besedující zaměřili také na 20. Orlicko-kladský varhanní festival, který se letos konal od 18. září do 14. října ve východočeském regionu. Telefonicky se spojili s Václavem Uhlířem, který společně s Novenkem tento česko-polský festival dvě desítky let pořádá. Mezi místa, kde se koncerty konají, se řadí kladské Vambeřice, vzpomínané v knize Boženy Němcové Babička.

Michal Novenko je též skladatelem, dirigentem, pedagogem na Pražské konzervatoři a znalcem díla Bohuslava Martinů, s jehož VI. symfonií absolvoval pražskou AMU. Jeho rodiče byli folkloristé, spoluzakládali Československý státní soubor písní a tanců. Velice si - lidsky i profesně - vážil svého učitele kompozice prof. Františka Kovaříčka, při svých studiích se blíže setkal s geniálním improvizátorem Jaroslavem Vodrážkou, s nímž je dodnes v neustálém kontaktu.

V pořadu nescházely kuriozity, s nimiž se Novenko na svých koncertních cestách setkal. Je znalcem barokních varhan na Baleárských ostrovech, hrál na nástroje v mnoha světově proslulých katedrálech, mj. v Orléans, Bourges, Wormsu a Drážďanech. Přiznal, že na tyto královské nástroje cvičil zejména v noci, kdy ho obklopil nejen tajemný svět duchů ale i naprostého ticha.

Hrál ve více než 20 zemích světa, vystřídal přes 3000 nástrojů, z nichž 120 se objevilo na jeho četných nahrávkách. Nejvíce na něho zapůsobily nástroje ve Španělsku, Portugalsku a na Maltě. Do svých interpretačních trofejí si může připsat hru na nejstarší varhany světa, největší varhany v Evropě, druhé největší na světě a také nejstarší v Čechách.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

Autor:Ivan Ruml