Vítězství Erdogana je pro Evropu špatnou zprávou. Přístupové rozhovory bych uzavřel, míní Kolaja. Plané gesto, reaguje Vondra

30. květen 2023

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil prezidentské křeslo. Má Evropa důvod ke spokojenosti, že povede zemi dalších pět let? „Pro Evropu by bylo lepší, kdyby vyhrál Kemal Kilicdaroglu. Ale musíme respektovat výsledek voleb,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Pro Evropu je to špatná zpráva. Kdyby vyhrál jeho rival, bylo by možné přemýšlet i o obnovení přístupových rozhovorů s EU, což pod vedením Erdogana nebude možné,“ míní europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). 

Také podle Vondry nelze očekávat, že by pod vedením Erdogana došlo k nějakému přibližování Turecka Evropě.

Čtěte také

„Určitě nedojde k nějaké dynamizaci přístupových rozhovorů s Evropskou unií, které se stejně poslední roky vůbec nekonají, protože o to nemá zájem ani Erdogan a ani v Evropě není vůle s ohledem na situaci v Turecku i na jeho velikost s rozhovory hýbat kupředu. Ale zároveň bych se určitě vyhnul nějakým planým gestům, že bych ty rozhovory nějakým způsobem demonstrativně ukončil,“ myslí si bývalý ministr obrany a zahraničních věcí.

Server Politico v této souvislosti napsal, že Evropské unii může vítězství Erdogana v určitém ohledu i vyhovovat, protože přístupové rozhovory s Tureckem dál nebudou na pořadu dne. S tím Kolaja nesouhlasí.

Čtěte také

„Myslím, že by Unii určitě víc vyhovovalo, kdybychom mohli v přístupových rozhovorech pokročit,“ míní a pokračuje:

„Tím neříkám, že by pokračovaly závratnou rychlostí a Turecko by se velmi brzo stalo členem EU. Turecko má co dohánět – pod dvacetiletým vedením Erdogana se spíše odklánělo od EU, směřovalo k diktatuře. Je tam problém s právním státem, s nezávislostí soudů, jsou tam perzekvováni novináři i opoziční politici. Pokud by Turecko chtělo v přístupových rozhovorech pokračovat, má mnoho práce před sebou. A ač by zemi vedl kdokoliv, trvalo by to velmi dlouho,“ nastiňuje kvestor Evropského parlamentu.

Potřebujeme míru nějaké turecké kooperace

Vondra připouští, že Turecko není demokracií západního střihu, diktaturou by ho ale nenazýval. Přestože je na politice lidských práv určitě co kritizovat, nemá podle něj cenu teď dělat nepřátelské kroky, když Evropa Turecko potřebuje.

„Nemáme zájem na tom, aby zase začal hrát hru, že pustí příval milionu Syřanů do Evropy. Nemáme zájem, aby zavíral Bosporskou úžinu – jediné spojení Ukrajiny a vývozu jejího obilí do světa. Potřebujeme míru nějaké turecké kooperace přesto, že tam vládne člověk, který je více sultán než prezident západoevropského střihu,“ předestírá.

Čtěte také

Připouští, že se může jevit jako pokrytecké, když Evropská unie udržuje kandidátský status Turecka, ačkoli ví, že se Turecko jen tak členskou zemí nestane.

„Ale někdy se v diplomacii hodí postupovat trošku uměřeněji, racionálněji a rozhodně nedělat nějaká planá gesta, která by pak nabíjela tomu druhému,“ říká.  

Podle Kolaji ale nemá Evropská unie žádnou perspektivu, že se změní stav v Turecku, jak Unie požaduje pro znovuotevření nebo pokračování přístupových rozhovorů.

„Ať už je to v oblasti právního státu, ať je to v oblasti nezávislosti soudů, dodržování lidských práv atd. Nemyslím, že bychom měli rozhovory ukončovat na základě výsledku voleb, ale na základě nulového pokroku, respektive couvání ze strany Turecka. Přijde mi skutečně pokrytecké to v tomto stavu ponechat, přístupové rozhovory bych uzavřel,“ naznačuje.

Otazníky nad volbami

Že je Turecko spíše diktaturou než demokracií, potvrdily podle něj i nynější prezidentské volby, nad kterými panují otazníky od lidskoprávních organizací, OBSE i Rady Evropy.

Čtěte také

„Podle jejich zpráv bylo v posledních týdnech před volbami bezdůvodně zatčeno více než 100 novinářů, právníků a místních politiků a mediální pokrytí voleb bylo nevyvážené ve prospěch Erdogana,“ zdůrazňuje.

Vondra nerozporuje to, že měl Erdogan výhodu při vedení kampaně zejména ve vnitrozemí Turecka, připomíná zároveň ale jeho obrovskou podporu v turecké komunitě v Německu.

„Určitě nelze tvrdit, že by turečtí voliči v Německu byli nějakým způsobem ostrakizováni nebo nuceni někoho volit. Je to mimochodem i ukázka toho, že v tomto si Evropa možná trochu musí nejdřív zamést před vlastním prahem než takto cestovat všude po světě a poučovat kdekoho. A když pak zase odjede, tak se ti poučovaní jenom smějí,“ dodává.

Poslechněte si celou datu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související