Vyšší DPH u deníků může znamenat ohrožení demokracie, varuje Šmuclerová. Podle Baxy hrají klíčovou roli veřejnoprávní média

Ministr vysvětluje, že úvaha vlády při reformě daně z přidané hodnoty byla zjednodušit systém DPH s tím, že kabinet chce všechny položky v základní sazbě a pro zařazení do snížené sazby musí být konkrétní důvod.

Čtěte také

Vyšší zdanění novin je facka vydavatelům a rána pro boj s dezinformacemi, tvrdí vydavatel

„A vláda shledala jako věc mimořádného významu podporu knih, které mají nulovou sazbu DPH. Myslím, že to je i v evropském měřítku unikátní. Takže jsme to prostě roztřídili – u knih nula procent DPH, u časopisů snížená DPH,“ popisuje.

Vláda argumentuje tím, že aby se u některých položek, jako jsou knihy, mohla DPH snížit, musí ji u jiných naopak zvýšit, jinak by v rozpočtu chyběly peníze. Šmuclerová ale tento argument odmítá.

„Kdyby se zvýšila DPH u novin z 10 na 21 procent, tak podle estimace by vláda získala navíc zhruba 160, možná maximálně 200 milionů. Ale to je jenom velmi hrubý odhad, protože by došlo k dalšímu snížení prodejů novin, a tím pádem by byl i výběr nižší,“ vysvětluje předsedkyně představenstva Czech News Center.

Šmuclerová chápe, že je nutné udělat konsolidaci veřejných financí. Zároveň ale varuje, že krok vlády může mít negativní dopad na rozpočet.

Čtěte také

Analytik Šlerka: Zdanění novin nemá logiku. Více než o likvidaci titulů ale půjde o ohrožení nezávislé novinařiny

„Podcenění toho, co to způsobí na mediální scéně, znamená i podcenění ekonomických důsledků. Protože vláda se potom bude muset vyrovnávat s důsledky, které daleko přesáhnou těch možná vybraných 160 milionů. Jako média máme jiné funkce, nejsme jenom ekonomický subjekt,“ naznačuje.

Baxa zdůrazňuje, že ekonomické důvody nejsou u návrhu navýšit DPH u novin primární.

„Protože kdybychom přistoupili na důvod ekonomický, pak nedává smysl nulová sazba DPH na knihy. To se rovná výpadku v řádu vyšších stovek milionů do rozpočtu, takže tento argument není primárně ekonomický. Argument je ten, zda existuje nějaký aspekt, řekněme sociální, zdravotní, prostě nějakého významu, který má příslušnou komoditu zařadit do nižší sazby DPH. My jsme ho našli u časopisů. Rozhodně jsme ho našli u knih, noviny zůstávají v sazbě základní,“ opakuje ministr argument vlády.

Hlídači demokracie

Šmuclerová upozorňuje také na to, že média mají specifickou roli, existuje podle ní několik argumentů proti zvýšení sazby DPH u novin.

„Jako první argument je ohrožení demokracie. Média ve všech společnostech mají základní funkci. Jsou to hlídači demokracie a hlavně většinově deníky. To znamená někdo, kdo je v kontaktu s uživatelem každý den, každou minutu,“ zdůrazňuje. Takovou roli mají podle ní i bulvární deníky.

Čtěte také

Radko Kubičko: Pravicové hledání jednoduchosti

Podle Baxy jsou ale klíčovým hlídačem demokracie v tomto ohledu veřejnoprávní média.

„Jako ministr kultury v současné době vedu velkou diskusi o tom, jakým způsobem upevnit pozici veřejnoprávních médií. Sněmovnou prošla a Senát ji bude projednávat, tu tzv. malou novelu mediálních zákonů, která zvýší jejich odolnost vůči politickým tlakům,“ připomíná ministr kultury.

„Označit, že jenom některá média, hlavně veřejnoprávní, jsou hlídači demokracie, by bylo proti duchu všeho, co na média platí, a nejen v České republice,“ reaguje Šmuclerová.

Připomíná, že české vydavatele novin podpořili s argumentací proti vyšší DPH i světové organizace, mimo jiné Světová asociace vydavatelů zpravodajství a také evropské vydavatelské asociace.

„Když vidíme, co se děje z hlediska tlaku vlády v Maďarsku nebo v Polsku, upřímně mi běží mráz po zádech z toho, že věty, které řekl pan ministr, by mohly zavánět něčím podobným. Protože zužovat roli médií na veřejnoprávní média, je dehonestace něčeho, co by ve skutečnosti vláda měla tak, jako všude vyspělé země, podporovat,“ naznačuje předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, která je zároveň předsedkyní představenstva Czech News Center.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.