Za Olbramem Zoubkem. Poslechněte si archivní rozhovory
V 91 letech ve čtvrtek v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Vytvořil mimo jiné památník obětem komunismu na Újezdě a posmrtnou masku Jana Palacha.
Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Po válce studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera a na konci 50. let se stal členem skupiny Trasa, jejímiž členy byli Vladimír Preclík, Čestmír Kafka, Karel Vaca, Eva Kmentová, Zdena Fibichová sestry Jitka a Květa Válovy a další. V roce 1996 dostal státní vyznamenání - Medaili za zásluhy. Největší retrospektivní výstavu s rekordní návštěvností měl umělec v Jízdárně Pražského hradu v listopadu roku 2013.
Považoval se za řemeslníka, ale jeho sochařské dílo patří od 60tých let k tomu nejvýraznějšímu u nás. Jeho umělecký život se zásadně změnil poté, co vytvořil posmrtnou masku studenta Jana Palacha - komunistickému režimu se stal nepohodlným a téměř dvě desetiletí se živil jako restaurátor na zámku v Litomyšli. V Mozaice si Olbrama Zoubka připomínáme sestřihem z několika rozhovorů.
Z ARCHIVU
Karel Oujezdský mluvil s Olbramem Zoubkem na vernisáži v Museu Kampa v roce 2013. Zeptal se ho, jaké bylo při přípravě výstavy po více než padesáti letech setkání s jeho ranými plastikami.
„Rád dělám sochy živé, které patří na déšť, mráz a vítr" - říkával sochař Olbram Zoubek, pro něhož byla lidská figura hlavním tématem tvorby. Jeho životní dráha se uzavřela včera, když v Praze zemřel ve věku 91 let. Do širokého povědomí se dostal v roce 1969, když odlil posmrtnou masku studenta Jana Palacha a vytvořil i jeho náhrobek. Osobně to nepovažoval za čin tvůrčí, ale občanský. Posléze vytvořil i náhrobek Jana Zajíce. Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze na Žižkově, nejdřív zatoužil stát se hercem, ale posléze vystudoval Vysokou školu umleckoprůmyslovou v ateliéru Josefa Wagnera, stal se členem Unie výtvarných umělců a skupiny Trasa. Od 70tých let nesměl vystavovat a na dvě desetiletí se přesunul do Litomyšle, kde na zámku pracoval jako restaurátor s podobně režimem pronásledovanými umělci. V roce 1988 podepsal Olbram Zoubek Několik vět. Litomyšl se tak stala jeho druhým domovem a na sklonku osmdesátých let stál u zrodu výstav s názvem Výtvarná Litomyšl. V Litomyšli měl také vloni výstavu ke svým devadesátinám. V Mozaice jsme se s osobností Olbrama Zoubka setkali naposledy 24. dubna tohoto roku - připomeňme si reportáž Jitky Egelové, která s Olbramem Zoubkem natáčela během vernisáže výstavy v kostele svatého Vavřince v Klatovech:
