Židovští skladatelé v Československu a terezínském ghettu

Československo vzniklo v roce 1918 jako mladá a energická republika, která chtěla své hodnoty budovat na vzájemné toleranci a soužití národů i náboženství. Nebyla jen státem Čechů a Slováků, ale i dalších národností – Němců, Poláků, Maďarů, Rusínů a také Židů. Jaká ale byla identita posledně jmenovaných?

Čtěte takéŽidé považovali masarykovské Československo za záruku svých práv

Považovali jsme se za Vídeňany, ale Hitler z nás udělal Židy,“ posteskl si jednou brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold. Mluvit o Hugovi Haasovi jako o židovském herci by nejspíš nikoho nenapadlo. Jeho bratr Pavel Haas je přitom stále židovským či „terezínským“ skladatelem stejně jako Hans Krása, Viktor Ullmann a Gideon Klein.

Židovští skladatelé, kteří žili v Československu, byli významnou součástí meziválečné moderny. Než je nacistický režim deportoval do terezínského ghetta a udělal z nich terezínské skladatele, byli to kolegové a souputníci Bohuslava Martinů, Jaroslava Ježka, Vítězslavy Kaprálové, ale také Ericha Wolfganga Korngolda, Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva a Pařížské šestky.

S dramaturgem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Josefem Třeštíkem jsme mluvili o židovských skladatelích v meziválečném Československu a terezínském stigmatu, které s nimi dodnes zůstává. A také o tom, zda to vůbec byli židovští skladatelé, nebo spíš českoslovenští.

Muzikolog David Fligg se úžeji zaměřoval na Gideona Kleina a také na festival Gidofest 100. Ten se chystá na rok 2019 jako oslava stého výročí Kleinova narození. Má to být festival energický, radostný a inspirativní – žádná tryzna.

David Fligg se ale nakonec dostal také k obecnějším tématům – od židovské kreativity a jejímu obrazu ve společnosti, až k tomu, zda by se v Izraeli měla hrát hudba Richarda Wagnera.

V Reflexi zní hudba Ervína Schulhoffa, Ericha Wolfganga Korngolda, Jaroslava Ježka, Julie Wolfe, Gideona Kleina a Wernera Egka.