A nezapomínej na všecka dobrodiní. Osudy germanistky Ingeborg Fialové-Fürst

13. listopad 2023

„Prožila jsem báječné dětství,“ začíná své vyprávění profesorka Ingeborg Fialová-Fürst, germanistka, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého, spoluzakladatelka Centra pro výzkum moravské německé literatury a Centra judaistických studií. Ve vltavských Osudech se ohlíží za svými pionýrskými léty, obdobím emigrace i dobou polistopadovou. Poslechněte si její rozhlasové vzpomínání.

Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Technická spolupráce: Ladislav Reich, Jiří Vavrda
Připravil: Michal Bureš
Natočeno: 2021

Ingeborg Fialová je česká germanistka věnující se především expresionismu, pražské a moravské německy psané literatuře a německému romantismu. Sama vystudovala germanistiku a bohemistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci.

V roce 1987 emigrovala do Spolkové republiky Německo, kde pracovala jako odborná asistentka na Sárské univerzitě v Saarbrückenu a hostující docentka na univerzitě v Klagenfurtu. Po sametové revoluci se v roce 1992 vrátila zpět na Univerzitu Palackého, kde spoluzakládala Centrum pro výzkum moravské německé literatury a Centrum judaistických studií. V roce 2018 byla Ingeborg Fialová zvolena do Rakouské akademie věd.

První týdny, ba dva tři první měsíce ve svobodném světě jsou v mé paměti poněkud zastřeny závojem slz, protože se mi strašlivě stýskalo.

Germanistka často vystupuje v médiích, kde kritizuje klesající znalost němčiny a klesající zájem studentů o tento jazyk. Němčinu považuje za důležitou pro pochopení dějin a kultury českých zemí. 

Osudy Ingeborg Fialové se dají rozdělit na dobu před Listopadem 1989 (natěšená pionýrka, zhrzená svazačka, nadšená studentka, emigrantka do Západního Německa) a na dobu po něm. Pionýrské období se odbývalo v Ostrově nad Ohří, kam se rodina evangelického faráře přesunula z Moravy. Svazáctví bylo podmínkou, aby se dalo studovat, další podmínkou byla povinná účast na přednáškách z marxismu-leninismu. Emigrace přišla na pořad dne roku 1987. 

„První týdny, ba dva tři první měsíce ve svobodném světě jsou v mé paměti poněkud zastřeny závojem slz, protože se mi strašlivě stýskalo. Dolehla na mě v plné síle neodvolatelnost mého rozhodnutí a jeho důsledky, tedy že své nejmilejší lidi a svou milovanou Olomouc, kterou jsem si za studií tolik oblíbila, asi hned tak neuvidím. Trhání kořenů pořádně bolelo.“

Na Moravu se Ingeborg vrací po sametové revoluci. Poznání západního přístupu ke vzdělání a vzdělávání mohla začít uplatňovat i na Univerzitě Palackého, kde jí nabídli místo. Prvním úkolem bylo provést reorganizaci studia germanistiky. Od té změny si společně s kolegy slibovala, že si studenti začnou mnohem víc uvědomovat, že studují a co studují, že budou zodpovědnější a taky mnohem aktivnější v seminářích.

Podařilo se to? Je němčina stále jazykem, který je dobré umět? A proč Ingeborg čte více klasiky než současné autory? Poslouchejte od pondělí 13. listopadu vždy v 11:30 hodin.

autor: Michal Bureš
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.