Adalbert Stifter: Lesní pěšina. Úryvek z novely rakouského klasika
Historka ze života pana Tiburia, bohatého staromládeneckého podivína, jenž veškerou svoji pozornost upíná ke stavu své tělesné schránky. Trpí proto bušením srdce, bolestmi hlavy nebo žaludečními potížemi. Lékař jej přiměje k léčebnému pobytu v lázních, kde úzkostlivě dodržuje všechny léčebné procedury včetně denních procházek, které vykonává stále na stejné mýtině. Až jednoho dne se odváží vydat pěšinou do hloubi lesa... Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 jako nejstarší syn tkalce Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny v Horní Plané na Šumavě, zemřel 28. ledna 1868 v Linci.
Právě Šumava mu poskytla náměty pro podstatnou část jeho literárního díla. Díla, které po dlouhá desetiletí zůstávalo na okraji zájmu literární vědy jak německé, tak české. A to především pro svou nesnadnou zařaditelnost do dominantních dobových názorových proudů, ovlivněných postupně narůstajícími národnostními postoji. Pro českou literaturu byl jednoduše německým spisovatelem, pro německou literaturu byl regionálním autorem, jehož opakované akcentování víry v možnosti harmonického soužití lidí bez ohledu na národy se zcela vymykalo dobovému požadavku na posilování němectví.
Teprve prakticky až v závěru 20. století je Stifterovo literární dílo kriticky zhodnoceno a nalézá své oprávněné místo v dějinách literatury.
Související
-
Duchovní Evropa. Adalbert Stifter a kult výchovy (150. výročí úmrtí)
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
-
Očarovaná Šumava. Opuštěné dítě
Očarovaná Šumava má své velké autory, kteří pochopili její duší, její tajemství i její majestátnost. Na své opěvatele měla tedy Šumava štěstí a bylo jí jedno, zda p...
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
