Adam Černý: Jubilující NATO se vrací ke svým kořenům

6. duben 2024

Takzvaný vítězný únor z roku 1948 spojoval minulý režim se všelikými úspěchy, často pofidérní či zcela smyšlené povahy. Mezi nimi se nezmiňoval jeden zcela hmatatelný, kterým bylo zrození Severoatlantické aliance. Rok po komunistickém puči v Praze spojila tucet zakládajících členů NATO vůle čelit expanzi sovětsko-ruského impéria.

Čtěte také

Napjaté první desetiletí, kdy se ve východní Asii Východ se Západem několik roků přímo utkával na Korejském poloostrově, mírně otupila karibská krize, kdy si vedení v Bílém domě a v Kremlu připustily možné důsledky stavu, který Albert Einstein vystihl příměrem, že důsledky jaderného konfliktu by byly tak zničující, že další války by se vedly leda tak klacky a kamením.

Paradoxně toto poznání sice vedlo ke snahám zavést kontrolu zbraní hromadného ničení a ke krátkému období détente, neodstranilo však chronickou podezíravost, že druhá strana chce pokradmo získat výhodu umožňující překvapivý vítězný úder.

Výsledkem byla 80. léta, kdy NATO odpovědělo na rozmístění sovětských raket středního doletu s atomovými hlavicemi jednoduchou nabídkou: Buď rakety stáhnete, nebo takříkajíc dorovnáme sázky. Zatímco na Východě komunistické režimy pořádaly své oficiózní demonstrace, na Západě vlády čelily protestům, kde míroví aktivisté třímali defétistické slogany „raději rudý než mrtvý“.

Noví členové a nesnadná debata

Oteplení do vztahů mezi NATO a Varšavskou smlouvou přinesl až nástup Michaila Gorbačova do Kremlu a následující rozpad sovětského bloku otevřel dveře ke sbližování mezi Severoatlantickou aliancí a někdejšími sovětskými satelity.

Čtěte také

Ale rozšiřování, kdy první trojici nových členů tvořilo Česko, Maďarsko a Polsko, předcházela na půdě amerického Kongresu nesnadná politická debata a významnou roli zde mezi jinými sehrál dnešní prezident Joe Biden. Tehdejší senátor při návštěvě Prahy hostitelům řekl větu, která dodnes nepozbyla platnosti, a to že nemůžete za prvotřídní bezpečnostní pojistku chtít studentskou slevu, neboli že na spojenectví se musí podílet všichni členové.

Z úvah, jak dál s NATO, které ve vyhrocené podobě před pěti lety formuloval francouzský prezident Emmanuel Macron svou tezí o „mozkové smrti“ aliance, probral Západ ruský vládce svou agresí vůči Ukrajině, kterou dnes Kreml traktuje už jako střet se Západem.

Adam Černý

Svou politikou Vladimir Putin vrátil NATO k jejímu původnímu smyslu, obraně před expanzí z Východu, a nejspíše nepředvídal nečekanou prémii, kterou se stalo rozhodnutí Finska a Švédska opustit svou neutralitu a stát se součástí aliance. Pokud v podzimních prezidentských volbách uspěje Donald Trump, bude tolik potřebná soudržnost NATO mnohem více evropským úkolem.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio