Brazilská zpěvačka Mariana Degani čerpá z hudebního spektra Sao Paula, největšího města jižní polokoule
Zvláště bohatou hudební scénou disponuje Sao Paulo, brazilské velkoměsto, které počtem obyvatel převyšuje Českou republiku: žije tu 12 milionů lidí.
Národnostní menšiny tu nabývají kolosálních rozměrů - necelý milion tvoří Japonci, téměř dva miliony se hlásí k africkému původu. Hraje se tu elektronický pop, afrobeat i alternativní směry, mix národností funguje jako obrovitý hudební urychlovač.
Pochází odtud zpěvačka Mariana Degani, která natočila 2 alba se svojí skupinou a nedávno vydala první sólové CD Furtacor. Její tvorba prozrazuje, že zpěvačka má i silnou vizuální fantazii - k čemuž je velmi dobře vybavena. Absolvovala školu módního designu, navrhovala kostýmy, divadelní scény, umělecké i komerční předměty. Často přitom využívá optických jevů.
Slovo Furtacor znamená v portugalštině doslova "kradení barev" - a v praxi označuje barevná kouzla, která vytvářejí určité materiály. Zajímavé efekty vznikají tím, že některé látky sklo rozkládají - podobně jako skleněný hranol. Patří k nim mýdlové bubliny, mořské škeble, kapky oleje na silnici či křídla některého hmyzu. To vše zpěvačku inspirovalo, projekt Furtacor dle jejích slov čerpá z barev, zkušeností, lidských vztahů a probíhá souběžně ve vizuálním i hudebním prostoru.
Propojování disciplin - například hudby a výtvarného umění - s nímž pracuje zpěvačka Mariana Degani, má v brazilské kultuře dlouhou historii. Už roku 1928 napsal básník Oswald de Andrade jasnozřivý manifest "uměleckého kanibalismu" o odbourávání hranic. Když se o 40 let později se moci chopila vojenská junta, podobné výstřelky se staly zcela nepřijatelnými. Represivní režim ale naučil umělce vyjadřovat se mezi řádky, hudební revoluce, zvaná Tropicalia, se stala paralelou anglo-americké psychedelie - a z jejího odkazu brazilská hudba dodnes čerpá, včetně zpěvačky Mariany Degani.
Vedle vizuální fantazie pracuje zpěvačka Mariana Degani i s textovými obrazy, a nebojí se přitom zajít do extrému. Zpívá o průvodu žen, které kráčejí beze strachu, bez pocitu viny a bez oděvu. Člověk nepozná matku od dcery anebo princeznu od ženy chatrné pověsti. Se všemi z nich bez rozdílu se ale zpěvačka ztotožňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.