To byl můj rozhlas. Vzpomínky někdejší hlasatelky Studia Čs. rozhlasu v Olomouci Jany Zikmundové-Ovčáčkové
Jaké to je, vrátit se po letech do prostor rozhlasu, čím je toto místo magické? Co se mění, co zůstává? Co si člověk s sebou odnáší? Jana Zikmundová-Ovčáčková byla hlasatelkou rozhlasu po drátě v letech 1962 – 1970.
Do Olomouce začala z rodného Prostějova v šedesátých letech pravidelně dojíždět, protože na zdejší filozofické fakultě studovala výtvarnou výchovu a češtinu. Stala se členkou divadla Skumafka, Zápalka a souboru Štafeta. Rozhlas poslouchala odmalička a dodnes je u ní rádio primárním médiem.
Zapíná ho hned ráno po probuzení a kromě olomoucké stanice poslouchá i Vltavu a Dvojku. Do rozhlasu se dostala v devatenácti letech a od zkušenějších kolegů, před nimiž měla velký respekt, se hodně učila.
Vzpomíná na natáčení silvestrovského pořadu Odpich z roku 1962, který se realizoval jako živá estráda v závodním klubu Vsetín s orchestrem Gustava Broma. Dozvíme se také, jaké byly, jak často se vysílaly a jak vznikaly relace rozhlasu po drátě. Jana Zikmundová se účastnila i natáčení literárně-dramatických děl a dokonce na záznam nazpívala ve Studiu 1 s klavírem písničku.
O vztahu Jany Zikmundové – Ovčáčkové k rozhlasu se dozvíme z dokumentu Michala Bureše, který natočil v roce 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
