Děčínské radnici se osvědčili romští terénní pracovníci
Mezi klienty odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Děčíně mají poměrně početné zastoupení Rómové. Čas od času jsou s nimi problémy hlavně proto, že nechtějí nebo nedokáží pochopit, co všechno musejí splňovat například pro výplatu sociálních dávek. V poslední době se ale komunikace mezi úřadem a rómskými rodinami zlepšuje, a to díky tomu, že na děčínskou radnici loni v září nastoupila dvojice rómských terénních pracovníků. O jejich práci se zajímal Josef Suk z ČRo Ústí nad Labem.
Okolnosti zaměstnání dvou rómských terénních pracovníků vysvětlila šéfka děčínské sociálky Marie Grosová.
Marie Grosová: Bylo to na popud meziresortní komise pro řešení rómské komunity, která navštívila naše město a nabídla nám tuto možnost. Město na to reagovalo a byl tu zájem o zlepšení podmínek rómských rodin.
38letý Zdeněk Kováč má na starosti rómské rodiny v Boleticích.
Zdeněk Kováč: Ti Rómové tam žijí, jak žijí a já z mé stránky opravdu jim pomáhám tak, že tedy co se týče úřadu, úřad práce, sociální a vyřizování papírů. Někteří Rómové jsou negramotní, neumí to vypsat.
Myslíte si, že právě to, že jste Róm, že to jsou vaši soukmenovci, když to tak řeknu, berou lépe od vás než od gádži?
Zdeněk Kováč: Berou mě jinak, než tedy toho gádža. Lépe se mi svěří, to je jedna věc, protože těch Rómů znám více, vím, jak postupují, jak se ke mně budou zachovávat, než tedy opravdu k těm gádžům.
S jakými nejčastějšími problémy se na vás lidé obracejí?
Zdeněk Kováč: Nejčastější je tedy neplacení nájemného, neplacení elektřiny, neplacení plynu. Bytové otázky jsou velice ošemetné, k těm dochází denně. K nejhorším problémům, ke kterým se dostávám já, to jsou soukromí podnikatelé bytů a těm Rómům to opravdu znepříjemňují.
Co té vaší práci říká vaše rodina?
Zdeněk Kováč: Fandí mi v tom, fandí, hlavně abych vydržel.
24letá Darina Kmetsová je středoškolačka. Její klientelu tvoří především Rómové z děčínských čtvrtí Rozbělesy a Želenice. Má svojí roli a tím i autoritu u Rómů stíženou tím, že je ženou.
Darina Kmetsová: Já si myslím, že na tady tom vůbec nezáleží, protože pokud umí člověk jednat a dokáže se přizpůsobit lidem, takže v tom není žádný problém ani výhoda, ani nevýhoda.
Jestlipak se stává, že mnozí lidé vás i zastavují a jen tak mimoděk se zeptají, že by potřebovali poradit v tom či onom.
Darina Kmetsová: Zrovna dnes, když jsem šla do práce, tak mě zastavily dvě rodiny rómské ohledně dávek potřebnosti na městském úřadě.
Když vidíte, že se nějaký problém, přestože byl složitý, máte z toho radost?
Darina Kmetsová: Kdo by neměl radost z toho, a když je pomoženo těm lidem, kteří to opravdu potřebují.
Zdeněk Kováč: Kdyby jednu rodinu jsme dali dohromady za rok, ale je to také úspěch.
Právě úspěšnost dosavadní práce si zatím samotní rómští terénní pracovníci, ani šéfka děčínské sociálky ještě netroufnou hodnotit, ale v jednom se shodují všichni, do budoucna těch potíží nemusí být tolik, pokud nebude chybět zájem problémy společně řešit.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.
