Feminismus je u nás bohužel stále považován takřka za sprosté slovo, říká socioložka Nina Fárová

Jak se mění stereotypní myšlení a role ženy a muže v dnešní době? O tom všem je dnešní radioporadna, ke které přijala pozvání Nina Fárová, socioložka z ústavu Akademie věd České republiky.

Mgr. Nina Fárová, Ph.D.

je postdoktorandkou Sociologického ústavu Akademie věd ČRv oddělení NKC - gender a věda, kde se podílí na několika výzkumých projektech zaměřených na vědu a výzkum. Dlouhodobě se věnuje tématu mužů a maskulinit ve vzdělávání, dalším jejím výzkumným zaměřením je vztah genderu, vědy a technologií.

Proč je slovo feminismus stále považováno za sprosté?
Myslím si, že to souvisí hlavně s tím, že pořád máme o feminismu v české společnosti zkreslené představy. Vnímáme to jako hnutí nějakých rozzlobených žen, které nesnáší muže. Takže chápu, že se to potom lidem nelíbí nebo se s takovou představou úplně neztotožní. Ale feminismus v dnešní době chce úplně obyčejné věci, se kterými by posluchači a posluchačky pravděpodobně souhlasili

O feminismu máme v české společnosti zkreslené představy. Stále ho vnímáme jako hnutí nějakých rozzlobených žen, které nesnáší muže.
Mgr. Nina Fárová, Ph.D., Sociologický ústav Akademie věd ČR

Ve zkratce řečeno, jde o to, abychom si všichni mohli dělat to, co se nám chce, bez ohledu na to, jestli jsme zrovna muži nebo ženy. Abychom měli dostatek rovných příležitostí a možností ve svých životech.

Čtěte také

Efektivita a výkon jsou pro mě důležitější než genderové pojetí, usmívá se první hradecká primátorka

Abychom to specifikovali, kdo se může považovat za feministku nebo feministu?
Člověk se tak může sám za sebe prohlásit, ale důležitější je to, co dělá, jak se projevuje v každodenním životě. Jestli podporujete myšlenky genderové rovnosti, to je jedna věc, ale potom také zda jste i schopni je uvést do praxe. Pokud jste třeba muž a jste schopný se postarat o domácnost plnohodnotně jako žena, tak to už je věc jiná. Tedy chce to i reálné činy.

Už Tomáš Garrigue Masaryk bojoval za práva žen. Feministka není ošklivá a zhrzená žena.
Určitě ne. Já si myslím, že vlastně mnoho lidí, kteří prostě jen podporují demokracii, rovnost a svobodu, bychom klidně mohli označit za feministy a feministky. I když oni sami by se tak nenazvali. A Masaryk byl určitě jedním z prvních, které bychom tak mohli úplně s přehledem označit.

Někteří se ale mohou ptát, jestli je to stále téma pro naši Českou republiku? Pro zemi, kde ženy nikdo neobřezává, nemusí chodit dva kroky s mužem. Ženy mají přístup ke vzdělávání. Tak je to téma?
Určitě ano. Vy jste zmínila poměrně extrémní případy z určitých kontextů, které tady nemáme, ale na druhou stranu i na začátku jste sama zmiňovala problematiku domácího a sexualizovaného násilí, nerovné odměňování v práci, nedostatek možností pro ženy, které chtějí pracovat, ale mají malé děti. Pořád je zde spousta překážek a témat, které je třeba řešit.

Mnoho lidí, kteří prostě jen podporují demokracii, rovnost a svobodu, bychom klidně mohli označit za feministy a feministky.
Mgr. Nina Fárová, Ph.D., Sociologický ústav Akademie věd ČR

On to ukázal nedávno i zveřejněný index genderové rovnosti pro rok 2023, kde jsme se neumístili úplně nejlépe.
To je pravda, my naopak v tom indexu klesáme, jsme v současnosti na 25. místě, je to index pro evropské země a nelepší se to. Nebo řekněme, jednotlivé indikátory v tomto konkrétním indexu se trošičku posouvají, nicméně u ostatních států se posouvají výrazně rychleji, takže náš progres v České republice je poměrně pomalý.

Čtěte také

Genderová specialistka Nina Fárová: Na sexuální aféru jsme „čekali“! Je nutné rozproudit diskuzi

Čím to je? Jsme konzervativní národ?
Máme genderově konzervativní historickou tradici, je to samozřejmě spojené s obdobím před rokem 1989, ale i celkově společnost není vyloženě progresivní. Tak trošku se to u nás jakoby pere mezi těmi progresivnějšími a méně progresivními skupinami.

Myslíte, že dnešní společnost už je připravena na změny?
Myslím si, že ano. Vidíme to už i jen v tom, že tato témata jsou ve veřejném prostoru, pořád se posouvají, neodcházejí z něj. Můžeme si to ukázat třeba na případech sexuálního obtěžování či násilí, které je hodně mediálně přítomné. A čím více je přítomné a čím více se o něm mluví, tím více se ukazuje, že tam máme pořád mnoho a mnoho mezer, které je potřeba zaplnit.

Nina Fárová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý genderový rozhovor Pavly Kindernayové se socioložkou Ninou Fárovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.