Jaká byla normalizace v Divadle na Vinohradech? Část archivu prý skončila v kotli
Saša Michailidis se ptá šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, pedagoga DAMU Jana Vedrala a Tomáše Bojdy z Univerzity Palackého v Olomouci. Pražské vinohradské divadlo doplňuje bílá místa své historie. Proč? Jak tato zavedená, tradiční scéna fungovala v období normalizace, tedy v letech 1970 až 1989? Co se lze dozvědět z kusých a chaotických archivních pramenů?
Související
-
Rej, Spáči. Zahraniční režiséry v českém divadle brzdí v rozletu i nedostatek financí, míní kritičky
Saša Michailidis se ptá divadelních publicistek a spolupracovnic Vltavy Jany Soprové a Marcely Magdové.
-
Listopadové události 89 v českých divadlech. Vzpomínají přímí účastníci pohnutých dní
Po 17. listopadu 1989 se česká divadla téměř přes noc proměnila v centra revolučního dění. Jak se na to s odstupem dívali přímí aktéři?
-
Stát stále nechápe, jak umělci pracují. Potřebují důstojné podmínky, říká divadelní tvůrce
Saša Michailidis se ptá Jany Návratové, která působí v Institutu umění – Divadelním ústavu, a divadelního tvůrce, herce, performera Jiřího Šimka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka