Jan Fingerland: Kriegel po sto šesté

21. srpen 2019

Lidé myslí v příbězích a i to je možná důvod, proč získala takovou sílu legenda Františka Kriegla a jeho odmítnutí podepsat se pod souhlas se sovětskou okupací Československa.

Ovšem i legendy mohou říkat něco důležitého. Nejde totiž o jeden okamžik, ale celou éru, zejména tu, kterou si připomínáme právě teď.

Čtěte také

Mnohé z tehdejší atmosféry připomínají pořady Českého rozhlasu, například i na stanici Plus v četbě na pokračování z pozoruhodného dokumentárního románu Ivana Fíly Muž, který stál v cestě – právě o zmíněném Františku Krieglovi. První díl bude na internetu k dispozici ještě čtyři dny, další díly postupně nabíhají.

Mnozí z hrdinů, antihrdinů i nehrdinů tehdejší doby mizí v zapomnění, kolik mladších lidí by dnes dokázalo popsat, kdo byl Smrkovský, Černík, nebo třeba Kapek či Indra. Krieglovo moskevské „ne!“ však zůstává přítomno jako důležitý referenční bod, někdy i ve skoro komiksovém zjednodušení.

Složitý muž ve spletité době

Čtěte také

Předností Fílovy knihy je právě pokus ukázat Krieglovu postavu ve vývoji a v dobovém kontextu. Kriegel byl synem své doby. Určité zkušenosti ho přivedly ke komunistickému přesvědčení, jiné zážitky jeho smýšlení korigovaly.

Krieglova adorace, stejně jako jeho zatracování coby – prý – spoluviníka únorové tragédie, nemají smysl, protože vyjímají krátký úsek z jednoho života a jedné éry. Kriegel měl štěstí, že žil dost dlouho, aby jeho život udělal určitý dramatický oblouk, a současně obstál v některých okamžicích, kdy se jiní lidé zachovali odlišně.

Při četbě nebo poslechu Fílovy románově-dokumentární rekonstrukce si také znovu uvědomíme, jak česká politika konce 60. let nebyla prakticky v žádném ohledu připravena řešit problémy, před kterými stát i společnost stály.

Čtěte také

Například ani reformisté nevěděli, co vlastně chtějí dělat dál a jak toho dosáhnout. Nebo se ukázalo, že i když mají přívrženci obrody za sebou obrovskou podporu veřejnosti, je to vlastně jedno, protože ani polednové Československo nebylo demokratickým státem. Komunistická strana byla prostě jen mocenskou klikou.

Dnešní „režim“ je na tom v tomto ohledu mnohem lépe, protože nabízí procedury a instituce, které jsou schopny odrážet přání společnosti, i když třeba popletená. Jiná věc je, že tyto vymoženosti vlastní vinou necháváme degenerovat.

Pro dokreslení Krieglovy osobnosti je v této souvislosti zajímavé, že to byl právě on, kdo začal dávno před 68. rokem prosazovat, aby Národní shromáždění začalo fungovat jako zástupce veřejného zájmu, tedy parlament nadřazený ideologii i systému. Tento postoj ho nevyhnutelně musel přivést do konfliktu s komunistickou vírou i komunistickou stranou, což se nakonec stalo.

Nedostatek Krieglů

Čtěte také

Krieglův mýtus muže, který se odmítl ochránit u vesla a u koryta, možná není nejdůležitější v kontextu cizí okupace ze srpna 1968, ale spíše v souvislosti s nynějším kulatým výročím srpna 1969, tedy symbolu domácí zrady, totiž zrady držitelů moci na vlastním národu.

V pookupačním Československu se našlo velmi málo představitelů, kteří obstáli, i proto může Krieglův odkaz dodnes tolik zářit. V roce 2019 na tom ovšem (navzdory institucionálnímu posunu) nejsme o mnoho lépe. Stačí vzpomenout na podpis čtyř ústavních činitelů pod dopisem čínské vládě. Jak by asi reagovali při nějaké opravdové krizi? Je přitom nevyhnutelné, že jednou nějaká přijde.

Jan Fingerland

Zůstává ještě jedna otázka – proč český politický systém produkuje politickou třídu, v níž demagogové a manipulátoři získávají takový vliv, a v níž se vyskytuje tak málo pevnosti v názorech i činech? Ovšem i před 50 lety byl Kriegel výjimka, a ještě musel přijít z Polska. Takže tolik se toho vlastně nezměnilo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.