Ještě jedna pověst z Krušných hor: Co vám může vyvést Marcibela

14. duben 2024

O patronce Krušných hor Marcibele se povídá leccos. Ale důležité je varování, aby se k ní lidé chovali – pokud ji někde potkají – slušně.

Byla to kdysi dávno podle pověsti krásná a dobrá dívka, dcera rytíře z hrádku nad Přísečnicí. Ale kvůli nenaplněné lásce její život skonči v bídě. Od té doby se potuluje po Krušných horách. Koho potká, nechá na pokoji, pokud se ji nesnaží nějak odporovat nebo je k ní není zlý. A jak ji poznáte? Podle železné rukavice na levé ruce. Památce, po zavražděném milém.

Tu se stalo, že ji potkal muž, který pracoval v lese.  Aby si odpočinul, sedl si na pařez. Po chvíli se poblíž něj zjevila dívka – Marcibela. Dělala, že ho nevidí.

„Není na tebe ta rukavice těžká? A proč ji máš,“ všiml si muž toho, co má dívka na ruce. Řekl to asi trochu posměšně, protože dívka místo aby zmizela, seděla náhle vedle něj na pařeze.

Muž se cítil divně. „Bež pryč,“ strčil do Marcibely. Ta se ani nehnula. Odstrčil jí tedy vší silou, až spadla z pařezu. Podívala se na něj zle a pak zmizela.

Muž se vrátil pozdě večer k rodině a příhodu vyprávěl. „Snad to nebyla Marcibela,“ vzpomněla si jeho žena na pověst, která se na Chomutovsku vypráví o smutné dívce už dlouhé roky. „Dokáže lidem dělat zlomyslnosti,“ dodala. Muž nad vším mávnul rukou a šel spát.

Ráno ho našli mrtvého. Když se pak rodina šla o zesnulého postarat, zjistila, že tělo zmizelo.

Po několika letech našli dělníci v lese kostru. Podle amuletu, který měla na krku poznali, že šlo o muže, který v lese potkal Marcibelu.

A tak opravdu pozor na to, koho v Krušných horách oslovíte a jak.

autor: ces
Spustit audio

Související