Léčba státních financí? Nový zákon o daních z příjmů a pryč s nostalgií vůči koruně

„V případě 15procentního deficitu státního rozpočtu, který teď máme, to možné není,“ tvrdí Schwarz.

Čtěte také

Vládní chaos s DPH. Schodek to nevyřeší, je nejvyšší čas něco dělat, kritizuje analytička

„Jako ekonomovi, kterému je po roce 1989 vždycky přisuzováno adjektivum liberální, se mi to velmi těžce říká. Ale jiná cesta než prostřednictvím daňového růstu není možná,“ dodává.

Nejjednodušší cestou by podle něj bylo vrátit se ke zdaňování superhrubé mzdy, kterou zrušilo v minulých letech tehdy vládnoucí hnutí ANO za podpory ODS, strany nynější vládní koalice. Podle Národní rozpočtové rady vlády kvůli tomu státu vypadlo z příjmů 120 miliard korun ročně. Návrat k danění superhrubé mzdy ale vláda odmítá. Na přímé daně lidí i firem nechce sahat.

Dnes jsou důvody pro zachování koruny víceméně nostalgické.
Jiří Schwarz

Kabinet zatím plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent, jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech. Z nižší do 21procentní sazby by pak měly přejít některé položky, třeba vodné a stočné, teplo nebo točené pivo. Růst by měly i některé spotřební daně, například z lihu nebo tabáku.

Čtěte také

Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika neřízeně a plíživě přešla z tržní do silně závislé na dotacích

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však s návrhem narazil u koaličních partnerů. Lidovci a Starostové by tři sazby DPH zachovali a podporují spíše zvyšování daní z příjmu fyzických osob, a to progresivně, tedy více zdaňovat vysoké mzdy.

Nová 14procentní sazba DPH se pak zdá příliš vysoká Pirátům. Ti jdou do koaličních jednání o reformách s návrhem různých legislativních úprav, které by státu vynesly navíc 140 miliard korun ročně. Nejvíc z toho, 50 miliard korun navíc, má přinést omezení daňových úniků.

„Je potřeba se zaměřit na kontrolní mechanismy státu a efektivně potírat daňové optimalizace. Je to o tom zdaňovat lépe, nikoliv více,“ říká finanční expert Pirátů a politický náměstek ministra financí Jiří Valenta.

Euro jako záchrana

Dalších 30 miliard korun ročně by podle Pirátů šlo získat snížením nákladů na splácení biliónového státního dluhu. A to pokud by šlo Česko takzvanou dánskou cestou – tedy navázalo by svou měnu zčásti na euro tím, že by vstoupilo do Evropského mechanismu směnných kurzů, pro nějž se používá zkratka ERM II. Klesly by tím budoucí úroky, protože v eurozóně jsou nižší.

Čtěte také

Petr Holub: Vláda, která zdraží pivo

„Nám se obsluha dluhů prodražuje. Jak z důvodu, že roste naše zadlužení, tak i z důvodu, že rostou naše úrokové míry. Takže úrokový rozdíl mezi státy v ERM II a námi je cesta, jak ušetřit. Je to v podstatě i způsob, jak dát trhům pozitivní zprávu, že patříme do Evropy, a je to i cesta, jak snížit náklady firmám na jejich dluhovou službu,“ upozornil Valenta.

Na rozdíl od ministra Stanjury by vstup do ERM II podpořil ekonom Schwarz. Podle svých slov byl dříve proti euru, nyní změnil názor. „Důvod, proč mít korunu v současné situaci, je oslaben tím, že máme vyšší průměrnou inflaci, než je inflace v zemích eurozóny. Takže dnes už ty důvody jsou víceméně nostalgické, možná patriotické, ale ekonomickou racionalitu pro zahájení debaty o vstupu do eurozóny postrádají,“ soudí Schwarz.

Nesrozumitelná legislativa daně z příjmu

Podle daňového poradce a partnera skupiny V4Group Michala Jelínka by vláda měla reformovat celou legislativu daně z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob. Podle něj je po třiceti letech neustálých novelizací už nesrozumitelná.

Je asi lepší ty tři sazby nechat, protože se nacházíme v sociálně citlivé době.
Michal Jelínek

„Aby třeba podnik pochopil, jak má aplikovat nějaké daňové ustanovení, tak si prakticky vždycky musí vyžádat stanovisko daňové kanceláře. Protože finanční ředitel, který působí v té firmě třicet let, není schopen ten zákon pochopit. To si myslím, že je opravdu špatně,“ upozorňuje Jelínek. Je to podle něj i cesta, jak zamezit daňovým únikům.

Tři, nebo dvě sazby?

Pokud jde o nepřímé daně, podle Jelínka by se mohla sazba zvýšit v případě lihu včetně piva, protože jde o takzvané neřesti. Navíc i v rámci pravidel EU má Česko v jejich případě prostor. „Tuším, že v roce 2021 jsme byli s výší spotřební daně z lihu nějací 17. v pořadí. To znamená, nejsme ani v polovině zemí EU, takže tam ten prostor určitě vidím,“ říká daňový expert.

Pokud jde o sazby DPH, snížení jejich počtu ze tří na dvě má podle něj výhodu v tom, že vlády nebudou pod tlakem různých skupin, aby se jejich zboží přeřadilo do nižších sazeb. Redukce sazeb na dvě by ale přinesla zdražení v nevhodné situaci.

Čtěte také

Ekonomická analytička Klímová: Schodek státního rozpočtu je alarmující. Je to sněhová koule, která se nabaluje

„Je asi lepší ty tři sazby nechat, protože se nacházíme v sociálně citlivé době. Inflace zasáhla mnoho nízkopříjmových skupin obyvatelstva a tady by si vláda měla nechat ten prostor a ten luxus toho se rozhodovat, co půjde do nižších sazeb a co vyšších,“ uvádí Jelínek.

Kabinet by naopak podle něj neměl strach zatížit větší daní čepované pivo, které teď spadá do nejnižší sazby DPH. Restauratéři přitom varují, že lidé budou raději pít lahvové pivo doma, když jim v hospodě podraží.

„Pivo v Česku má už mimořádně nízkou sazbu spotřební daně. Pokud zvýšíme DPH z deseti na 21 procent, na půllitr to nějaký vliv mít bude, ale když se podíváte, jak zdražilo pivo v návaznosti na inflaci a na zvýšení cen energií, tak mi nepřijde, že by tedy Češi přestali chodit do hospody. Takže určitě to nějaký vliv mít bude, ale ne tak zásadní, jak tvrdí někteří škarohlídi,” říká Jelínek.

Více si poslechněte v pořadu Peníze a vliv. Moderuje Jana Klímová.