Naši předci si vážili půdy nad zlato. My jí pohrdáme a zastavujeme ji, říká architektka Pešková
Venkovský prostor tvoří více než tři čtvrtiny rozlohy Česka. Jeho role se ale v průběhu staletí změnila, včetně obyvatelstva, které dnešním vesnicím dává novou tvář. Jak vypadá současný venkovský urbanismus? A co podobu vesnic určuje a ovlivňuje? V Leonardu Plus vysvětluje architektka a proděkanka ČVUT Zuzana Pešková, která pro pořad popsala několik středočeských obcích poblíž Kladna a na Křivoklátsku.
Venkov je zvláštní entita, která je v naší společnosti vnímána velmi různorodě. Lidé k němu mají ambivalentní vztah, a přitom by bez venkovského zázemí neexistovala města.
Čtěte také
„Současný venkov prochází krizí své existence. Venkov bylo to, co podporovalo město po stránce naturální. Byla v něm zemědělská základna, odkud se města zásobovala. To je historická pravda do roku 1948, kdy se ta role začíná dramaticky lámat,“ popisuje architektka Pešková.
V ten okamžik totiž začal dramaticky klesat počet obyvatel, kteří pracovali v zemědělství. Dnes je to přibližně pět procent, což je zhruba desetina původního počtu. Teď ale podle architektky už tolik nejsme vázáni k půdě.
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme a i to nejlepší začínáme zastavovat,“ upozorňuje Pešková.
Odchod z měst
Podle posledních statistik ale nyní nastává nový boom, kdy lidé mají tendenci se stěhovat do obcí s méně než třemi tisíci obyvateli do blízkosti velkých měst. Architektka usuzuje, že důvody jsou pragmatické.
Čtěte také
„Parcely ve venkovském prostoru jsou levnější. V zásadě si můžete za jiné ceny pořídit větší plochu, klidnější bydlení, zatímco ceny v Praze stoupají místy až do astronomických výšek,“ podotýká Pešková.
Cena pražské garsonky se totiž může rovnat ceně výstavby domku mimo město.
Druhý aspekt je podle architektky zdravější životní prostředí. „Přináší lepší prostředí pro růst dětí, možnost většího rekreačního nebo sportovního vyžití a konec konců je třeba možnost mít zahrádku a něco si vypěstovat,“ uzavírá.
Udrží se tradiční venkovský ráz vycházející z historických a rurálních kořenů, nebo budou naše vesnice čím dál víc připomínat satelitní příměstskou katalogovou zástavbu? A proč vypadají české vesnice jinak, než moravské? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Markéta Ševčíková.
Související
-
Ideální veřejný prostor je ten, ze kterého vás nic nenutí odejít, říká architekt Gebrian
Je podle Adama Gebriana možný kvalitní život ve veřejném prostoru? S Michaelem Rozsypalem si povídal mimo jiné o tom, co dělá z měst příjemná místa pro život.
-
Chodci jsou rodinným stříbrem Prahy, říká náměstek primátora Hlaváček
„Snažím se vždy spojit dva proudy, a to chodce a dopravu,“ říká o budoucnosti hlavního města architekt a urbanista Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora za STAN.
-
Každý vložil do oživení bývalého brownfieldu osobní energii, říká architekt Smíchov City Redčenkov
„Mám radost, že se při práci na pražském projektu Smíchov City potkali zajímaví architekti a výsledkem jsou zajímavé symbiózy,“ říká architekt Boris Redčenkov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
