Nová studie ukázala, že světové řeky jsou silně znečištěny antibiotiky

Bezpečnou úroveň nejvíc překročil lék metronidazol, který se používá k léčbě bakteriální infekce včetně kožní a ústní. Na jednom místě v Bangladéši jeho koncentrace přesáhla bezpečnou hladinu třistakrát. V řece Temži a jednom jejím přítoku v Londýně byla zjištěna koncentrace ve výši 233 nanogramů na litr vody, zatímco v Bangladéši sto sedmdesátkrát vyšší.

Nadužíváním antibiotik jsme si vyrazili zbraně z rukou, konstatuje europoslanec Poc (ČSSD)

Ve Spojeném království se objevil případ kapavky, na kterou nezabírala standardní léčba antibiotiky. O věci informovala ve velkém tamní média s tím, že jde o první takový případ potvrzený odbornými institucemi. Zároveň se rozproudila znovu debata o tom, zda účinnost antibiotik nenaráží na své hranice, a to především kvůli tomu, že se tato léčiva užívají v obrovském množství a bakterie si na ně vypěstovaly odolnost.

Nejčastěji se objevovala látka trimethoprim, která byla zjištěna na 307 ze 711 zkoumaných míst. Používá se k léčení infekcí močového traktu. Badatelé své údaje porovnávali s „bezpečnou úrovní“ stanovenou ze strany mezinárodní Aliance v oboru antimikrobiální rezistence (AMR Industry Alliance). Třeba lék ciproflaxacin, který léčí bakteriální infekce, tuto hranici překračoval na 51 místech.

Podle výzkumného týmu byla bezpečná úroveň nejčastěji překročena v Asii a Africe, ale poměrně často i v Evropě a Severní a Jižní Americe. Situace je podle badatelů velmi vážná a znečištění antibiotiky lze považovat za celosvětový problém. Nejhorší je v Bangladéši, Keni, Ghaně, Pákistánu a Nigérii. Z Evropy je tam tom nejhůř jedno místo v Rakousku.

Zamořené řeky

Studie ukázala, že riziková místa se většinou nacházejí nedaleko čističek odpadních vod, septiků nebo tam, kde dochází k politickým střetům, jako například na izraelsko-palestinských hranicích. Studii uskutečnila britská Yorkská univerzita. Tamní akademici rozeslali pomůcky k odběru vzorků dvaadevadesáti partnerům na celém světě a požádali je, aby ve svém říčním systému otestovali vodu.

Devět z deseti Čechů ví, jak užívat antibiotika. Bakterie jsou vůči nim ale stále odolnější

Bakterie jsou stále odolnější proti antibiotikům, k čemuž přispívá i jejich nadužívání. Podle průzkumu se už devět z deseti Čechů ví, jak antibiotika správně užívat. Přesto je potřeba vyvíjet stále nové léky. Nejnovější a nejsilnější lék nemusí být vždy nejlepší volba pro pacienta. Přestože odborníci mluví o narůstající rezistenci bakterií proti lékům, v řadě případů se dá úspěšně použít i starý dobrý penicilin.

Ti pak vzorky zmrazili a odeslali do Yorku k testům. Pocházely z nejznámějších řek světa, jako je Dunaj, Mekong, Seina, Temže, italská Tibera nebo irácký Tigris. Podle koordinátora výzkumu doktora Johna Wilkinsona nebyla ještě nikdy předtím žádná podobná studie provedena v takovém rozsahu.

„Monitorování antibiotik v přírodě se většinou provádělo jen v Evropě, Severní Americe nebo Číně a často se zkoumala jen hrstka konkrétních léčiv. O celosvětovém rozsahu tohoto problému víme jen velmi málo,“ zdůraznil Wilkinson.

Výsledky jsou velmi znepokojivé, protože ukazují, že říční systémy jsou antibiotiky znečištěné víc, než se myslelo. Bude třeba značných investic do likvidace odpadních vod, přísnější regulace a vyčištění zamořených míst, cituje varování vědců server Phys.org.