Nůžky mezi chudými a bohatými se rozevírají. Mezi vrchních 10 % patří i mnozí Češi

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy jsou důvodem rozdíly způsobené politikou centrálních bank. „Centrální banky v rámci svých opatření stimulujících ekonomiku pumpují do ekonomického systému nové peníze a tyto prostředky nafukují cenu akcií a také nemovitostí,“ popisuje tento ekonom. „A právě v akciích nebo v nemovitostech mají uložen majetek ti nejbohatší z obyvatelstva. Proto tyto vrstvy dál bohatnou,“ vysvětluje.

Dle autorů výše zmíněné zprávy se bohatství chudší poloviny lidstva propadlo mezi lety 2010 až 2015 o 41 %. Celkové jmění 62 nejbohatších osob světa se ve stejném období zvýšilo o 500 miliard amerických dolarů na zhruba 1 bilion a 800 miliard dolarů.

Daňové ráje ochuzují ty nejchudší regiony

Podle organizace Oxfam by situaci zlepšilo zrušení daňových rájů. Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny, se totiž nejbohatší lidé a nejmajetnější firmy díky nim vyhnou odvodům. „Daňové ráje jen ochuzují ty nejchudší regiony a země o daňové příjmy, které potřebují,“ potvrzuje.

Ukazuje se navíc, že když mluvíme o nejbohatších, nemyslíme jen světově proslulé boháče. Podle organizace Oxfam na vrchních 10 % „stačí“ 1 720 tisíc korun, tedy třeba malý byt v Česku. Na to, abyste se zařadili mezi nejbohatší procento, potřebujete majetek v hodnotě 19 milionů korun, tedy například velký rodinný dům na dobré adrese v hlavním městě.