Petr Holub: Carpe diem. V zemi se šíří nová nálada
Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?
Především to, že jde po dlouhých časech hospodářské a spolu s tím komentátorské deprese o jednoznačně pozitivní zprávu. Od covidové pandemie a s ní spojených lockdownů se tuzemské hospodářství dlouho potácelo pod úrovní roku 2019 a všechny sliby i prognózy, že se poměry zlepší, se ukázaly jako marné.
Čtěte také
Teď je však už takřka jisté, že obrat nastal. Bilance se zlepšila druhé čtvrtletí po sobě, a pokud by se čtvrtletní tempo přepočetlo na celý rok, rostl by domácí produkt o dvě procenta. Lze očekávat, že ekonomika bude v průběhu roku dále zrychlovat. Píše se o tom v prognózách, svědčí o tom příklady ze srovnatelných zemí, lidé věří podle průzkumů na světlé zítřky, začínají utrácet, a především, v tuzemské ekonomice je pořád hodně co zlepšovat.
Nakonec se to dá vidět i v běžném životě. Automobilů dovážkové služby je v ulicích tolik jako nikdy předtím, obchodní centra i restaurace jsou plné lidí, s nastupujícím jarem se zalidňují turistické destinace.
Probuzení ze čtyřletého spánku
Teď už zbývá počkat, až nastartuje exportní průmysl i výstavba bytů a také až se lepší dostupnost energií promítne do spotřebitelských cen.
Čtěte také
Takový souhrn dobrých zpráv nebyl už dlouho k dispozici, přesto je nutné přiznat, že na tom zase tolik dramatického není. Pokud mě něco neohrožuje, v tomto případě vývoj ekonomiky, ztrácím o téma zájem.
Pro novináře je záchranou, že letošní ekonomický restart a s ním spojené zlepšení nálady ve společnosti v sobě mají něco neobvyklého. Tuto zvláštnost nejlépe vystihla ekonomka Helena Horská, která popsala české spotřebitele, tedy obyčejné Čechy, jako rozumné lidi, ovšem s mírným sklonem k maniodepresivnímu chování. To potvrzují také všechny průzkumy minulých let.
Prudké změny nálad začaly v časech pandemie, na jejichž počátcích se Češi nejprve semkli za svou vládu, aby jí o rok později přestali skoro úplně důvěřovat. Po vpádu Rusů na Ukrajinu a prudkém zdražení energií i potravin se naplnily všechny ekonomické obavy, co se jich za desítky let nashromáždilo, a Češi se stali nejskeptičtějším národem Evropy.
Čtěte také
K dílčímu návratu optimismu došlo před počátkem minulého roku, zlepšení nálady mezi spotřebiteli bylo největší v Evropě, stejně to však nestačilo, aby se lidé začali chovat jinak než dosud a například přestali šetřit. Návrat optimismu počátkem letošního roku měl ještě větší intenzitu, nesrovnatelnou s jinými zeměmi i historií Česka posledních 30 let.
Něco se stalo, věci se daly do pohybu a teď jde jenom o to, jak se to projeví ve veřejné sféře. Zatím se zdá, že Češi překonali depresi a začínají se chovat normálně. Pokud to tím skončí, pak je vyhráno. Euforie se však může utrhnout ze řetězu podle úsloví „carpe diem“, což v důsledku může vést k přehřátí ekonomiky, návratu inflace a zadlužení velké části populace.
Změna smýšlení ve společnosti také může způsobit politický převrat, se kterým dosud nikdo nepočítá.
Jednou větou: Zpráva o tom, že se ekonomika probírá ze čtyřletého spánku, skrývá pro novinářské zprávy nečekaný potenciál. Co když své nadšení z návratu prosperity začneme přehánět, a tím vyvoláme karamboly a katastrofy podobné těm minulým? Pak by současné dobré zprávy přece jen byly zprávami.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
