Petr Honzejk: Premiér Fiala i divočák Rajchl usilovně makají pro Babiše
Andrej Babiš má veškeré důvody ke spokojenosti. Preference hnutí ANO rostou už půl roku v řadě a vystouply dle Medianu na 34,5 procenta. Kdyby se nyní konaly volby, mohl by si Babiš už chystat stůl ve Strakově akademii. Stačilo by, aby si plácl s desetiprocentním Tomiem Okamurou, což by mu už nyní na rozdíl od minulosti nedělalo problémy a měl by ve sněmovně pohodlnou většinu 109 poslanců. Comeback dokončen, Česko by bylo opět jeho.
Jak je to ale možné, když ANO nepřináší žádné alternativní návrhy, jak problémy země řešit a sám Andrej Babiš je zalezlý a jen občas vystrčí nos na menší odborářskou demonstraci? Je to prosté. Na návratu Babiše pracuje nezáměrně, ale o to intenzivněji jak současná vláda, tak paradoxně i divočejší část opozice
Čtěte také
Vysvětlím. Vláda, respektive její zmatenost, má na opětovném vzestupu ANO zásadní podíl. Co si má běžný občan pomyslet, když poradce premiéra v jednu chvíli doporučí lidem, postiženým nejvyššími cenami potravin v Evropě ať jezdí nakupovat do Polska, aby vzápětí ministr zemědělství zvolal: “Ne nikam nejezděte, počkejte, až potraviny zlevní?” aniž by ovšem byl schopen říci, jak to zajistí a kdy se to stane?
Jak má volič vyhodnotit situaci, kdy se z hlubin vládních úřadů vyloupne materiál o změnách v DPH, kde najednou má být do vyšší sazby přeřazeno třeba vodné a stočné, což zvýší už tak enormní náklady na bydlení a zasáhne ty nejohroženější, o což se obratem začnou samy vládní strany hádat, takže je zřejmé že ve vládě neví levá, co dělá pravá?
Čtěte také
Nebo jak asi zapůsobí na lidi skutečnost, že vláda, která tvrdila, že stát dostane ze zdanění mimořádných zisků energetických firem a bank 100 miliard korun najednou vyjeveně kouká, že to nebude ani polovina? Co tam asi sedí za prognostiky a počtáře, když jim nedělá problém seknout se o šedesát miliard?
Mohli bychom pokračovat dál v libovolné stopáži. Vláda, která po věcné stránce vyčítala Babišovi, že za něj byl chaos, není o moc lepší. Označuje se hrdě za nepopulistickou, ale předvádí jak ekonomickou, tak komunikační nekompetenci.
A tak není divu, že leckdo, dejme tomu ze střední třídy, komu je nyní objektivně hůř, si řekne: O moc lepší správa země zjevně nepřichází, sliby se nedodržují, panuje zmatek, a tak se vykašlu na všechno a zvolím příště Babiše, který sice taky nevyřeší nic, ale aspoň si napůjčuje peníze, aby měl na rozdávání. Není to sice úvaha příliš estetická, ale nedivme se nikomu, že je mu bližší košile, když vláda neumí ušít pořádný kabát.
Když se dva perou, třetí se směje
Z druhé strany pak pomáhají Babišovi k opětovnému vzestupu extrémní formace. Ty dokážou dostat při protivládních protestech do ulic desetitisíce lidí, ale kromě ventilace zloby jim už nedokážou nic jiného nabídnout.
Čtěte také
Žádná generální stávka, kterou slibuje vůdce protestujících Jindřich Rajchl, nebude. Nekoná se žádná blokáda veřejných institucí, natož nějaké odvolávání vlády. Demonstranti postupně zjišťují, že je Rajchl podfoukl, že pro ně neudělá vůbec nic, a ještě je stáhne o vydřidušskou pětistovku za čepici s logem své formace.
A že tedy, pokud chtějí jít proti vládě, musí to nakonec ve volbách „naházet“ buď Okamurovi, nebo ještě spíš Babišovi. Ten nelení a jde radikálům naproti vykutálenou “mírovou” rétorikou, kterou mimochodem dělá radost i otevřeně proruským voličům, protože je jasné, že nepodporovat zbraněmi Ukrajinu znamená dávat dárek Putinovi.
Čtěte také
Takže pokud měl ještě donedávna ze skoro plného Václaváku Babiš spíš hrůzu, teď už si může říkat, že skoro každý, kdo tam přijde, je vlastně jeho perspektivní volič.
Nyní tedy sledujeme situaci, kdy se Fialova vláda zmateně snaží dát dohromady rozvrácené státní finance a vrší přitom jednu botu za druhou rychleji, než Baťa sekal cvičky. Na náměstích na ni i kvůli tomu útočí jurodivá parta Rajchlovců, která neváhá šturmovat jakoukoliv budovu na které je ukrajinská vlajka.
A z toho všeho těží Babiš, který vzhledem k tomu, že vlastně nedělá nic, vypadá nakonec alespoň navenek ze všech nejpříčetněji. Svým způsobem je to celé parádní ukázka platnosti úsloví „když se dva perou, třetí se směje.“ Pokud to takhle půjde dál, je Babišův návrat do Strakovy akademie skoro hotovou věcí.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
