R. A. Dvorský dělal takový typ muziky, že se na něj vázala děvčata. Po něm to byli až Beatles
Dnes vás zavedeme do krásných starých časů velkých tanečních orchestrů, do doby, kdy kraloval swing. Protože v našem kraji se taky jeden swingový velikán narodil, tak i na něj dnes budeme trochu vzpomínat. S našimi hosty, ředitelkou Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem Zuzanou Čermákovou a také s kapelníkem Big Bandu Dvorský Milanem Tlučhořem.
Když se řekne swing, co to s vámi dělá? Rozbuší se srdce, začnou s vámi čerti šít?
Swingová hudba je úžasná doba 30. a 40. let minulého století. Hlavně pro Dvůr Králové je díky R. A. Dvorskému velice charakteristická.
Když spustí takový big band, tak to člověku běhá až mráz po zádech, jaká je to paráda. Milan Tlučhoř, kapelník Big Bandu Dvorský
A co pan kapelník? Vy to máte v popisu práce, dělat tuhle tu muziku.
Tak nějak. Tím, že i hraji na saxofon a klarinet, tak se v hudbě tohoto typu pohybuji už delší dobu, od nějakých 16 let. A samozřejmě teď i s Big Bandem Dvorským, kde jsem od roku 2008. A tím, že náš původní kapelník odešel do muzikantského nebe, tak mně tak trošku spadlo do klína řízení Big Bandu. Jsem tomu samozřejmě rád a rád pracuji s takovou muzikou. Je to prostě něco, co nás posouvá neustále dál.
Kolik je to vlastně let, co si ve Dvoře Králové nad Labem svého slavného rodáka R. A. Dvorského připomínáte?
No je to úplně neuvěřitelné, ale je to už 23 let. Letos máme 23. ročník festivalu. Takže už je to obrovská tradice.
Rudolf Antonín se ve Dvoře Králové narodil 24. března roku 1899. Tak asi i proto ten březen?
Ano. Snažíme se, aby to bylo okolo jeho narozenin. Tak proto to je v březnu.
Slavný zpěvák, muzikant, herec i kapelník byl na své rodiště patřičně hrdý a pyšný.
Až do konce svého života byl na své rodiště velice hrdý a dokonce napsal do pamětní knihy na výstavě ve Dvoře Králové nad Labem 22. srpna roku 1964, že je šťastný, že se narodil ve Dvorečku.
Jaké byly ty roky, které ve Dvoře Králové R. A. Dvorský prožil?
Myslím si, že tam prožil velice šťastné dětství a že se mu tam strašně líbilo. Vlastně už ve svých 16 letech začal skládat písničky, a to jsou ty jeho slavné písničky. Myslím, že tím velmi bavil svoje vrstevníky. Pak odešel do Prahy, ale do Dvora se hrozně rád vracel a na Dvůr nikdy nezapomněl.
A jsou tam ještě ty jeho stopy patrné?
Určitě. Na jeho rodném domě je pamětní deska, žije tam jeho synovec. A my jsme na to patřičně hrdí. A máme tam samozřejmě Big Band Dvorský. Na základě toho, že se Dvorský ve Dvoře narodil, tak i proto vznikl Big Band Dvorský.
A kdy vznikl pane kapelníku? Vy jste tam tenkrát ještě asi nebyl.
Nebyl. Ty stopy jsou hluboko v dávné minulosti. Byly to představy Honzy Nerudy, to je kapelník, který to dal dohromady. A když já jsem s ním hrával v různých jiných orchestrech, tak mi vždycky vyprávěl a říkal, že by strašně rád měl svůj velký bandový orchestr v posazení prostě 4 trumpet, 4 pozounů, 4 saxofonů a rytmických nástrojů. A nějak se to pořád nedařilo, protože těch muzikantů je většinou nedostatek na tyto žesťové nástroje. No až někdy kolem roku 2000 se založil tento orchestr. A samozřejmě zakládal ho Honza Neruda a ještě Luděk Motl, nemůžu zapomenout.
Když spustí takový big band, to člověku běhá až mráz po zádech, jaká je to paráda. Muzikantům taky běhá?
Samozřejmě nejen divákům, ale i muzikantům. Když to tedy dobře hraje a má to to, co to má mít, to znamená masivní dynamiky, které v tom orchestru je možné dosáhnout. Tak prostě to skutečně mrazí po zádech.
A hrajete klasický repertoár? To znamení klasické swingovky, Duke Ellington a Glenn Miller?
Ano, Gershwin, Miller, Ellingon. To jsou všechno skladatelé a šéfové orchestrů, kteří nás fascinují a kterými se snažíme jaksi řídit. Sháníme takový notový materiál, abychom to byli schopni hrát. No a samozřejmě i ten Dvorský, který, který spadá do toho našeho Dvora. To znamená 20., 30. léta. O to se pokoušíme také, ale to je materiál, který se hrozně špatně shání.
I letos se na tuto velkou hudební, ale i hereckou legendu, ve Dvoře Králové vzpomíná. Letos je to celkem 5 koncertů, dva už jsou za námi.
Ano, dva už jsou za námi, začínali jsme koncertem britské zpěvačky Zoe Schwarz, pak to byl Ondřej Havelka s Melody Makers. A teď budeme pokračovat.
Jak je to vůbec se swingem jako takovým? Vrací se zase zpátky do obliby, pane kapelníku?
Dovolím si tvrdit, že ano. Je to znát i na požadavcích od pořadatelů, že se nás pokouší čím dál více objednávat na různá vystoupení. Ať to jsou plesy, běžná vystoupení, nějaká nedělní odpoledne a tak dál. Množí se ty požadavky, množí.
Tak pojďme na ty vaše koncerty. Ten další bude teď ve středu.
Je to spíš takové napůl divadelní představení tak trochu. Je to autorské představení Studia Ypsilon. Jmenuje se to Swing neboli o štěstí. A je to vlastně o tom, že swing nám nejen rozhýbe tělo, ale přináší nám opravdové štěstí.
Takže to bude ve středu 15. března. Potom další koncert?
24. března máme takový jako finálový večer. Tam se představí tři bandy. První už jsme říkali Big Band Dvorský, pak se představí velice mladý a energický orchestr, jmenuje se Ježkovy stopy. A je to orchestr, který založili v roce 2013 v Ježkově konzervatoři a já se na ten jejich koncert moc těším, protože oni se pyšní tím, že opravdu ten jejich zvuk je autentický, že se snaží co nejvíc přiblížit třeba i orchestru R. A. Dvorského. No a poslední se představí královéhradecký JH Big Band Jiřího Hasala. A s ním můj velký oblíbenec Ondřej Ruml.
Určitě bych se ráda podívala do těch 30. a 40. let minulého století. Ta doba byla úžasná. Zuzana Čermáková, ředitelka Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem
Říkáte, přiblížit se té skutečné době, jak to tenkrát bylo. Jak se to dělá? Záleží na hudebních nástrojích?
No to zaprvé, hudební nástroje. Je to dané tím, že to jsou žesťové nástroje, tak se to prostě hraje tímto způsobem. Pak forma aranží, určitě, snaží se zkopírovat jak se to hrálo v těch 30. letech minulého století.
A ještě jeden koncert je připraven pak na úplný konec.
Je to taková after párty. My máme ve Dvoře Králové celkem novou kapelu, jmenuje se EKG Jazz. Je to taková rodinná kapela. A co je u nich zajímavé, že ve svém středu mají výborného sedmiletého trumpetistu. My jsme to už nedávali do Hankova domu, ale koncert bude v Penzionu Za vodou. A už teď je strašná spousta rezervací, protože všichni se na to moc těší.
Na závěr se vás zeptám, potkat se třeba s R. A. Dvorským, pane kapelníku, na co byste se ho zeptal?
Nenapadají mne snad ani věci z hudební branže. Mě napadají jiné věci. Tak třeba děvčata a tak podobně, protože on zpíval takový typ muziky, že ta děvčata se na něj vázala. Potom to byli až Beatles.
A vy paní ředitelko?
Určitě bych se ráda podívala do těch 30. a 40. let. Ta doba byla úžasná. Zeptala bych se spíš něco kolem filmu a kolem toho, jak sháněl muzikanty do svého bandu a tak podobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
