Stavbu zachránit, repasovat a vložit do ní něco nového. To je můj celoživotní tvůrčí jazyk, říká architekt Petr Franta
Máte rádi funkcionalismus? A chtěli byste ho vidět? Muž z Vinohrad, architekt Petr Franta, nabízí ve své nové knížce příběh pražské Londýnské ulice. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvil i o čtyři roky staré budově Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, která už zdálky upoutá sklonem i atypickým „fóliovým“ vzhledem.
Nádherné proporce i materiály, vestibul ze vzácného mramoru, unikátní dispozice i technické řešení včetně topení, které funguje dodnes. Tak architekt Petr Franta popisuje dům v Londýnské ulici na pražských Vinohradech, v němž sídlí jeho ateliér. Dům je dílem architekta, žáka Jana Kotěry a hrdiny Pražského povstání Václava Kopeckého. Ve Vizitce o něm byla řeč proto, že jeho příběh je součástí nové knihy Londýnská ulice – příběhy domů a lidí.
Čtěte také
Petr Franta v ní spolu s historikem architektury Vladimírem Šlapetou vypráví dějiny části Vinohrad, kterou ve dvacátých a třicátých letech k obrazu svému přestavěli funkcionalističtí architekti. Franta, jenž se na Vinohradech narodil a dodnes zde pracuje, se svým ateliérem v posledních letech do aktuální podoby Londýnské a okolí zasahuje; je autorem takzvaného generelu neboli koncepční úpravy ulic Londýnská a Bruselská. Jak takový generel vypadá? I o tom podrobněji mluvil ve Vizitce.
Jak by si to asi přál Josef Fanta?
K funkcionalistické architektuře má Franta vztah od studií, profesorem na ČVUT mu byl elegán ze staré školy František Čermák. „Byl to prvorepublikový funkcionalista, ve škole nám říkal protirežimní historky, na jeho myšlenky jsem navázal i v exilu,“ konstatuje. Podrobněji si o životě a kanadských zkušenostech Petra Franty můžete poslechnout v jeho vltavských Osudech, ve Vizitce pak mluvil o tom, jak jej celoživotně láká kombinace starého s novým.
Zatímco v Kanadě se s tímto principem pracovalo jen těžko, neboť tam bylo zvykem staré bořit a nahrazovat novým, v České republice je dnes situace jednodušší. „Zachránit, repasovat staré a vložit do toho nový prvek je mým celoživotním tvůrčím jazykem,“ konstatuje. Vidět to bude například na památníku obětem bitvy u Slavkova, kde se dal Petr Franta do dialogu s mohylou od slavného architekta, návrháře a sochaře Josefa Fanty. Na pomoc si vzal i jeho deníkové zápisky, z nichž vyčetl, že ve Fantou vysněné zahradní úpravě areálu by měly dostat prostor keříky s plody ve tvaru slzičky krve.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
