Ctihodná Mlada Přemyslovna naplňuje sen své prababičky svaté Ludmily

8 fotografií

Ctihodná Mlada Přemyslovna je uctívána jako česká spolupatronka. Tato přemyslovská princezna byla neteří svatého Václava, dcerou knížete Boleslava I. a tedy i pravnučkou svaté Ludmily.

Je to právě ona, která na samém úsvitu české státnosti položila základní kameny pro další expanzi českého knížectví ze svého původního středočeského území. Tehdejší státní zřízení bylo neodmyslitelné bez křesťanství, a proto bylo nutné, aby mělo svou vlastní církevní správu.Kníže Boleslav II. proto vyslal k vyjednávání za papežem knížecí výpravu v čele se svou sestrou Mladou. Tato přemyslovská princezna se tak stala první českou poutnicí do Říma.

Právě Ctihodné Mladě Přemyslovně vděčíme za vyjednání založení biskupství v Praze, i za založení kláštera sv. Jiří - nejstaršího kláštera v Čechách, kde se stala první abatyší. Byly to dva významné počiny, díky kterým pak bylo možné české knížectví dále rozvíjet na úroveň silné středoevropské mocnosti.

Úcta ke Ctihodné Mladě existovala už ve středověku

Ctihodná Mlada Přemyslovna je kronikářem Kosmou popisována jako vzor všech ctností: „Mlada, panna Bohu zaslíbená, v svatém Písmu vzdělaná, křesťanskému náboženství oddaná, pokorou nadaná, v hovoru líbezná, k chudým a sirotkům štědrá příznivkyně a veškerou poctivostí mravů ozdobená“...

Historická fakta ale mluví za své a podávají nám celkový obraz o této odvážné a ctnostné přemyslovské princezně, které vděčíme opravdu za mnohé. Mlada Přemyslovna byla nejmladší dcerou Boleslava I., kterého stejně jako jeho bratra Václava vychovávala jejich babička, svatá Ludmila. Silný vliv Ludmiliny výchovy tak prostupoval i další generací vládnoucích potomků.

Svatojiřský klášter - kaple sv. Anny. Místo, kde se Ctihodná Mlada Přemyslovna za svého života modlívala|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Jedná se především o pravnoučata - Boleslava II. a jeho sestru Mladu a Doubravku i jejich nejmladšího bratra Strachkvase – řeholním jménem Kristián (autor legendy Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily). Mladin otec Boleslav I. díky Ludmilině výchově velmi dobře věděl, jak důležité je pro úspěšné vládnutí vzdělání. Mladu a její sestru Doubravku proto poslal na výchovu na nejprestižnější místo té doby – do benediktinského kláštera v německém Řezně, kde získala na svou dobu nejvyšší možnou vzdělanost.

Mlada Přemyslovna byla první českou poutnicí do Říma

Byla to právě Mlada, která díky odvaze, silnému charakteru i vzdělání naplnila původní plány a vize své prababičky, svaté Ludmily, i strýce svatého Václava, kteří již za svého násilně ukončeného života nestačili svou úlohu dokončit. Aby bylo možné posílit postavení Čech z hlediska mezinárodního na úroveň okolních raně křesťanských států, bylo nutné v Praze založit biskupství. O to se snažil už svatý Václav moudře vedený Ludmilou, a bylo na další generaci potomků, aby tento důležitý krok završily.

Mlada měla díky pobytu a studiu v benediktinském klášteře v Řezně na svou dobu výjimečné latinské vzdělání, pevný charakter a dbala též o čistotu mravů. Její bratr Boleslav II. ji proto svěřil úlohu v čele knížecí výpravy do Říma k papeži Janu XIII. žádat o zřízení pražského biskupství. To se vrozenou diplomacií princezně Mladě podaří a pražské biskupství je díky ní zřízeno v roce 973.

Byl to krok, na kterém závisel další osud naší země. Z dnešního hlediska si ale stěží dokážeme představit, co vše v polovině 10. st. obnášelo dlouhé cestování z Prahy do Říma. Mlada Přemyslovna se stala první českou poutnicí do Říma a kvůli budoucnosti svého národa podstoupila tuto riskantní cestu. Jakkoliv jí doprovázela velká knížecí výprava, musela to být velmi odvážná mladá žena. A nejen to.

Mlada Přemyslovna, zakladatelka řeholního života v Čechách

V Římě také Mlada vstupuje do benediktinského kláštera sv. Alžběty, přijímá řeholní jméno Marie Česká a papež Jan XIII. ji vysvětí na abatyši. Krátce po smrti svého otce Boleslava I. se z úspěšné diplomatické cesty vrací z Říma do Prahy a na základě papežského svolení zakládá v témže roce (973) spolu s biskupstvím také první benediktinský klášter v naší zemi u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.

Stala se tak první abatyší prvního a tedy nejstaršího kláštera v naší zemi. V té době pobýval na Pražském hradě jako přítel Boleslava II. benediktinský mnich a kaplan Dětmar z Magdeburgu. V lednu 976 byl mohučským arcibiskupem Willigisem vysvěcen na biskupa. Biskupskou berlu tak symbolicky přijímá od Ctihodné Mlady Přemyslovny - Marie České, první abatyše kláštera sv. Jiří.

Svatojiřský klášter - kaple sv. Anny. Místo, kde je Ctihodná Mlada Přemyslovna pravděpodobně pochována|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Sbor kněží okolo prvního pražského biskupa Dětmara ale již v roce 981 doplňuje sv. Vojtěch, jeden z nejvzdělanějších kleriků své doby v Čechách. O rok později byl na shromáždění českých velmožů na Levém Hradci vybrán a zvolen novým, a tedy prvním českým biskupem (druhým pražským). Tím se na základech položených přemyslovskou princeznou Mladou může odvíjet zcela nová a pro střední Evropu zásadní etapa, kdy právě díky misiím sv. Vojtěcha a jeho pokračovatelů začalo vzkvétat křesťanství i v sousedních státech.

Ctihodná Mlada Přemyslovna čeká na své svatořečení

Tělesné ostatky abatyše Mlady byly uloženy v klášterní kapli Panny Marie, později zasvěcené sv. Anně. Také tento klášter zasáhl v r. 1142 požár, který tehdy na Pražském hradě vypukl a silně ho poškodil. V předpokládaném hrobě Ctihodné Mlady novodobější průzkumy její ostatky ale nepotvrdily.

Zůstává však naděje, že Ctihodná Mlada Přemyslovna v kryptě této kaple stále odpočívá, i když přesně neznáme místo a můžeme pouze doufat, že její hrob bude v kryptě této kaple v budoucnu objeven.

Mlada Přemyslovna je česká spolupatronka při zrodu českého státu a jeho křesťanských kořenů, má úctu svatého života a v historii, zvláště v baroku, je často v literatuře nazývaná „blahoslavená“ pro svou veřejnou úctu. Dosud neproběhla její kanonizace, ale je vždy uváděna titulem „Ctihodná“ neboť není pochyb o jejích ctnostech. Tento titul je navíc jedním ze stupňů procesu ke svatořečení.