„Symbolický návrat domů,“ přibližuje v rozhovoru vznik Knihovny Milana Kundery v Brně jeho žena Věra

13. červenec 2023, aktualizováno

Při příležitosti 94. narozenin spisovatele a brněnského rodáka Milana Kundery se v Brně otevřela jeho nová knihovna. Návštěvníci si tam budou moct prohlédnout tisícovky autorských i sesbíraných děl, fotografie, obrazy i dopisy. To vše k převozu připravovala manželka Milana Kundery Věra. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas popsala, co pro ni otevření knihovny znamená i o plánech do budoucna.

Co to pro vás znamená, že se knihy vašeho manžela vracejí symbolicky do Brna?
Jediná myšlenka byla, jak zachránit Milanovo dílo a s ním i související archiv. Milan se narodil v Brně, je to symbolický akt, Milan se vrací do Brna. Milan třeba odejde, ale bude žít nadále v Brně. Lidé za ním budou chodit. Prostě bude žít tam, kde se narodil. Dokonce dům, kde se narodil, je deset minut od knihovny.

Je to tedy symbolický návrat Milana Kundery za maminkou, za tatínkem?
Doslova. I to jsem si říkala, je to symbolický návrat domů. Maminka, tatínek, Brnečko, jak říkával. V poslední době, v nemoci, o které víte, se stále vrací do Brna. Na nočním stolku má knížku, kterou mu, myslím, dával Tomáš Kubíček. Jmenuje se Brno.

Jak jste vše pro knihovnu Milana Kundery vybírali – korespondenci, knihy?
Nic se nevybíralo. Kdybyste přišel k nám do předsíně, tak tam najdete obrovskou knihovnu, kde byly Milanovy knihy z celého světa. Teď jsou tam kaštany (smích), obrázky, hlouposti... To se prostě nevybíralo. Kubíček (Tomáš Kubíček, ředitel MZK – pozn. redakce) si sedl, nacpal vše do beden a odvezlo se to. Hodně jsem přemýšlela o archivu.

Čtěte také

Pronásledování Milana nezačalo po pádu zdi, ale v roce 1976. Já jsem přemýšlela, jestli mám zničit ty škaredé články z Čech. Byly toho asi tak dva metry. Říkala jsem si, že nebudu udavač, že nebudu nechávat tyto věci.

Pak jsem si ale řekla, že to není pravda, že je to historický akt. Knihovna je od toho, aby tam chodili studenti, vědci, literární vědci, to tvoří část historie. Poradila jsem se s Tomášem Kubíčkem. Prostě jsem to všechno dala. Můžete tam jít a vše si přečíst. Je to docela zajímavé.

Vy jste tedy uchovávali všechny kritické články, které vyšly o vašem manželovi?
Ano, v archivu je vše. To jsou kritické články, články o Milanovi, kritiky knih z celého světa a knížky, které o něm byly napsané. Těch je asi 30 nebo 40. Přesně nevím. Archiv se tedy vzal jako jeden blok.

Já jsem to celé připravila a Tomáš Kubíček si prostě sedl před Milanovu knihovnu, nacpal si vše do beden a odvezl si to. Nebylo tedy žádné vybírání.

Čtěte také

Je to i smíření s vlastí, s rodnou zemí Milana Kundery? Tím, že se vrací jeho dílo?
To nezáleží na Milanu Kunderovi, to nezáleží na mně, to záleží na zemi. V každém případě v Brně určitě. Praha zůstává navždy moje velká pochybnost, protože všechno zlo, co už se stalo a udělalo Milanovi, přichází z Prahy. Žádné zlo nikdy nepřišlo z Brna, nikdy.

Takže to nezáleží ani na Brně, ani na Milanovi, ani na mně. Bohužel hlavní město, moje město, kde jsem se narodila, udělalo dost zle v této rodině.

V čem spočívala její práce archivářky? A jaké poklady je možné v knihovně vidět? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Martin Balucha , mga
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.