Systém zkoušek na střední školy je nastaven špatně. Nepočítá se znalostmi ze základek, říká analytik EDUin Zeman

13. duben 2023

Ve čtvrtek začínají přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia. Na maturitní obory se letos hlásí zhruba 90 tisíc zájemců, tedy asi o deset tisíc více než minulý rok. Přijímací testy jsou však problematické a vyžadují od jednotlivých uchazečů důkladnou přípravu. „Základní škola nemá nařízeno připravovat na jednotné přijímací zkoušky. Zkoušky by naopak měly obsahovat to, co se dítě učí na základní škole,“ říká Jan Zeman, analytik informačního centra vzdělávání EDUin.

Náplň zkouškových testů však ne vždy souhlasí se znalostmi získanými před nástupem na střední školy. „Bohužel se často musíme spolehnout na testování, na procvičování různých testů, které známe z jednotných přijímacích zkoušek,“ popisuje Zeman. Rodiče tak při přípravě nemůžou počítat pouze se znalostmi ze základních škol.

Čtěte také

Procvičování testů a další příprava tak hraje zásadní roli. „Děti některé úlohy prostě ve škole nevidí. Jsou to třeba různé složitě kombinované úlohy v matematice, které až příliš sledují pozornost žáka nad nějakými pojmy. To je ten největší problém, že očekávané výstupy často mizí v nějakých jiných úlohách,“ dodává analytik.

Systém přípravy a samotných zkoušek je tak podle Zemana nastaven nevhodně. „Střední školy by neměly hledat nejnadanější děti, naopak by měly být pro všechny,“ říká.

Obchod s jistotou je v současné chvíli nepříjemný. Ty děti taktizují.

„Na tom ten současný systém zkoušek selhává, protože méně připravené děti nebo děti, které se k zkoušce nepřihlásí vůbec automaticky, pokračují na učiliště. Potřebovali bychom nějaký systém, který podchytí všechny děti a všem dá středoškolské vzdělání.“

Přípravné kurzy znevýhodňují sociálně slabší

Přípravné kurzy ke zkouškám pořádají jednotlivé školy i nezávislé organizace, systém však znevýhodňuje sociálně slabší. „Situace není ideální kvůli tomu, že kurzy nabízející přesně tu formu přípravy, které znevýhodněné děti potřebují, jsou drahé,“ vysvětluje analytik.

Čtěte také

Je tam online poradna, mentor, který může vysvětlit každou úlohu,“ vypočítává Zeman. „Ale pokud si tu přípravu, která se pohybuje ve vyšších jednotkách tisíc, nezaplatí, tak jsou odkázány na nějaký test, který je buď online, nebo je dokonce bez nějaké formy interakce.“

„Ideální by bylo změnit zkoušky, aby na ně základní školy připravily opravdu stoprocentně. Kdyby to tak bylo, tak by se potom základní školy mohly víc soustředit na doučování znevýhodněných dětí. I kdyby ta změna nebyla tak rychlá, tak by se doučování určitě dala dát mnohem větší váha pro tyto děti,“ dodává Zeman.

Uchazeči budou vedeni v elektronických registrech

Ministerstvo školství chce zároveň postupně zavést elektronické registry žáků, které by mohly pomoci i při přijímačkách. „V tuhle chvíli ty děti taktizují. Ten obchod s jistotou je v současné chvíli nepříjemný,“ říká Zeman jelikož uchazeči jsou nyní nuceni uvažovat o svých šancích. Některé děti tak podle něj raději podají přihlášku na méně atraktivní školy, aby měly jistotu.

Čtěte také

„Kdyby ten elektronický systém fungoval, tak by si žák mohl například seřadit školy podle své oblíbenosti. Nebo by školy dokonce mohly vybírat žáky, pokud nebudou mít plnou kapacitu. Pokud se mi nepřihlásí tolik dětí, tak můžu jako ředitel někoho sám oslovit,“

Zavedení elektronického systému zároveň mohlo zjednodušit administrativu. „Všechno by bylo mnohem jednodušší. Nějaký elektronický systém by výrazně pomohl, abych viděl, kdo se ke mně přihlásil anebo kdo má dobré výsledky a nedostal se na školu, kterou chce,“ uvažuje Zeman. „Strašně málo uvažujeme v perspektivě, že se něco změní.“

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , mwal
Spustit audio

Související