Většinu vysázených stromků lesníci zase pokácí. Do mýtného věku doroste jen asi desetina dřevin
Lesníci znovu kácí stromy na zalesněných plochách po kůrovcové kalamitě. Důvodem není lýkožrout. Hajní vybírají stromy, které mají největší šanci na přežití. Do mýtného věku jich doroste jen deset procent.
„Tady máme douglasku a dub. Dáme přednost douglasce, tak dub musí pryč,“ prochází zalesněnou plochu, kde bylo před pěti lety nutné pokácet stromy kvůli kůrovci, jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník.
„Tohle je dub a borovice. Borovice je křivá, netvárná, tu uřízneme, a zůstane nám tady pěkný doubek. Budeme vyřezávat tvarově špatné jedince, kteří nemají budoucnost rovného a přímého kmene. Postupně projdeme celou plochu, až těch patnáct hektarů doděláme,“ pokračuje.
V dálce stále stojí solitérní stromy. To podle hajného Lesů města Písku Petra Srcha není náhoda. „Tyto stromy jsme tu nechali úmyslně, aby vznikla ještě přirozená obnova. Semenáčky doplní listnatou kulturu, kterou jsme tady vysázeli úmyslně,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Je to skoro nepředstavitelné, ale při obnovách se sází většinou v tisících kusech,“ podotýká Václav Zámečník, „to znamená osm až deset tisíc kusů na hektar. A do mýtného věku, což je nějakých osmdesát až sto let, zbyde deset procent. Ostatní stromy se musí během života toho lesa vyříznout a vždycky se snažíme vyříznout to špatné, aby nám zůstalo to nejlepší, co nám při sklizni zaplatí všechny výdaje, které jsme sto let do lesa investovali.“
Písečtí lesníci museli kvůli kůrovci vykácet stromy přibližně na tisíci hektarech. „Původně tady bylo asi sedmdesát až osmdesát procent smrku, který byl optimálně starý pro kůrovce, kterému také podlehl. Dneska je na obnovených plochách daleko větší zastoupení buku, ale i dubu, borovice a modřínu. Ta směs hospodářské dřeviny je prostě daleko pestřejší,“ dodává Václav Zámečník.
Lesy města Písku investovaly v uplynulých šesti letech do náhradní výsadby zhruba osmdesát milionů korun.
Související
-
Desítky kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů se objevují na pasekách po kůrovcové těžbě
Kůrovcová kalamita může prospět přírodě. Po těžbě dřeva se holinách často objevují chránění živočichové a rostliny. Biologové to zjistili při monitoringu na 45 lokalitách.
-
Houba chalara ničí jasany v Píseckých horách. Napadené stromy jsou nebezpečné a musí se porazit
Parazitická houba chalara se v Česku šíří už dvacet let v lesích, městech, ale také ve stromořadích podél cest. Prevence před onemocněním zavlečeným z Asie neexistuje.
-
Lidé po celém Česku sázeli stromky. Pomáhají tak s obnovou lesů po kůrovcové kalamitě
Tisíce stromků vysázeli lidé v lese u Ševětína na Českobudějovicku. Během Dne pro obnovu lesa se navíc také dozvěděli zajímavosti o lese a o tom, co obnáší práce lesníků.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PPF končí v Asii a prchla z Ruska. Sází na Evropu, i když se tu chce lidem méně pracovat, říká Šmejc
-
Jourová o sporném gruzínském zákonu: Bude to mít dopad na přístupové rozhovory, není to zdravý vývoj
-
Rusko plánuje doplnit ozbrojené síly, mobilizaci ale nechystá, řekl nový šéf obrany Bělousov
-
Rakušané byli blízko historickému obratu. Ve třetí třetině stáhli pětigólové manko, přesto slaví Kanada
