Výchovné facky bohužel tolerujeme a oceňujeme, říká autorka Slušnýho vychování
„Nepoužívat násilí ve výchově je podle mě těžké, zvlášť v Česku, kde se výchovná facka očekává, toleruje a vlastně cení. Jen pro čtvrtinu Čechů je násilí ve výchově dětí nepřípustné, to je přece strašně málo,“ říká Michaela Sladká, autorka podcastu Slušný vychování.
Čtěte také
„Nedává smysl rodiče za to, že fyzické násilí používají, nějak dehonestovat. Dělají to často jen proto, že je to takhle naučili vlastní rodiče a jsou přesvědčeni, že pro svoje děti dělají něco, co je skutečně posune a vychová. Moc bych si přála, aby tyhle jejich vzorce podcast Slušný vychování nějak zpochybnil, aspoň teoreticky,“ říká autorka Slušnýho vychování.
„Když tě někdo, kdo pro tebe znamená všechno, mlátí a ponižuje tě, nastavíš si podle toho vnímání, kdo jsi a co můžeš v životě dokázat, a rozbiješ se. To dokázaly všechny studie z celého světa. Že facky nic dobrého neudělají. 16 % českých rodičů navíc uznává něco, čemu říkají pořádný výprask. Bijí svoje děti hodně a sofistikovaně a tak, aby to nebylo vidět,“ shrnuje odborné poznatky Michaela Sladká.
Poslechněte si podcast Vlna o tom, že výchovná facka neexistuje, i když to v Česku skoro nikdo neví.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
