Analytička Klímová: Miloš Zeman ekonom? Nevyvíjel se. Místo ekonomie ho spíš bavily politické hrátky

8. březen 2023

Pro Miloše Zemana je dnešek posledním dnem ve funkci prezidenta republiky. Jaký otisk zanechal nejvyšší představitel státu na poli ekonomiky? Podařilo se mu během svého prezidentství, ale i působení jako premiér a předseda silné politické strany naplnit své plány? A jak moc se vlastně změnil celý ekonomický kontext? Ekonomická analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě přiblíží reputační problém guvernéra ČNB a vysvětlí důvody poklesu reálné mzdy.

„V roce 2013, kdy Miloš Zeman nastupoval do funkce prezidenta republiky, doznívala předchozí světová finanční krize. Nastupující šťastné ekonomické období ukončil až covid v roce 2020. Po celou dobu přitom Miloš Zeman setrvával ve svých postojích a nijak výrazně se ekonomicky nevyvíjel,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička ČRo Jana Klímová.

Po vládách zejména chtěl, aby nezvyšovaly zadlužení státu, brojil proti daňovým výjimkám a jakožto více levicový politik podporoval obecně vyšší daně. Zrušení superhrubé mzdy nesl s nelibostí.

Usedlé holubice

Z pohledu Jany Klímové tak Miloš Zeman nepřinesl do ekonomiky nic zásadně nového. „Svůj pohled na svět neměnil. Jako první přímo zvolený prezident chtěl být sice aktivní, což bylo vidět hlavně na začátku, kdy například chodil do Poslanecké sněmovny. Tím ale jeho aktivita na tomto poli končila. Nastoupila ješitnost a spíše než na ekonomiku se soustředil na různé politické hrátky.“

Čtěte také

Svých kompetencí však Miloš Zeman naplno využil u jmenování Rady České národní banky. Bankovní rada včetně guvernéra se během dvou mandátů Miloše Zemana kompletně obměnila.

Ekonomičtí analytici to popisují jako výměnu jestřábů za usedlé holubice. Začalo se rozhodovat opatrně a podle světonázoru Miloše Zemana. Ekonomika se řídí přes zvyšování úrokových sazeb a udržování poměrně silné koruny,“ vysvětluje analytička.

Politika všech azimutů

Dosluhující prezident také léta hovořil o politice všech azimutů, českým podnikatelům chtěl otevírat východní trhy, z vizí ale sešlo. „Miloš Zeman bude už navždy spojen se svojí velkou snahou o sblížení s Čínou, především na poli ekonomiky. Výsledek ale jasně ukazuje, že to byla absolutně přepálená strategie. Z desítek memorand a smluv, které měly do konce roku 2020 přinést Česku 230 miliard korun, se uskutečnil jen zlomek, a to ještě za velmi podivných reputačních okolností,“ připomíná Klímová.

Hodně diskutovaným tématem Miloše Zemana a dalších pročínsky orientovaných politiků byl i projekt nové hedvábné stezky. „Velikášský projekt, který financovali Číňani, ale skončil bez jakéhokoli výsledku v likvidaci.“

Ekonomickou politiku s mocnostmi chtěl Miloš Zeman dělat kromě Číny a Ruska ale i se Spojenými státy. „Celé funkční období se Miloš Zeman snažil propracovat do Bílého domu. I přes podporu Donalda Trumpa a ujišťování se o dobrých vztazích se mu to ale nepodařilo,“ uzavírá Jana Klímová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.