Analytik Šlerka: Zdanění novin nemá logiku. Více než o likvidaci titulů ale půjde o ohrožení nezávislé novinařiny

17. květen 2023

Vláda v rámci balíčku úspor oznámila plán zvýšit daň z přidané hodnoty pro noviny z 10 na 21 %. Sazba pro časopisy bude nově 12 %. Jakou to dává logiku? Jak vláda přesun denního tisku do nejvyšší daňové sazby zdůvodňuje? A může jít o ohrožení nezávislé žurnalistiky? Datový analytik Josef Šlerka se v audiozáznamu ještě zamyslí nad tím, jak umělá inteligence změní chod redakcí, a prozradí, co pro něj osobně znamená rozhlas, který v těchto dnech slaví 100 let od svého vzniku.

„Přiznám se, že mi to nedává logiku. Chápu, že jde o výsledek vyjednávání pěti politických stran, z nichž každá má nějaké preference a svoji skupinu voličů. Pro mě to ale srozumitelné není,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... datový analytik a vedoucí oboru studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka.

Čtěte také

Podle ministra financí Stanjury musí být pro sníženou sazbu daně z přidané hodnoty společenský důvod, což podle něj časopisy splňují, protože jsou i vědecké na rozdíl od novin.

„Tak toto je ad hoc blábol. Kdyby pan Stanjura skutečně znal situaci na trhu, věděl by, že vědecké časopisy jsou ve výrazně omezenějším počtu. Vycházejí zhruba dvakrát za rok a prakticky nikdo je nekupuje. Časem navíc zřejmě skončí u elektronických verzí, takže jde hlavně o potřebu vládní rozhodnutí nějak zdůvodnit. Vědeckým časopisům to rozhodně nijak nepomůže.“

Smutná zpráva o uvažování vlády

Mnohem více Šlerku děsí to, že vláda nepředstavila implementační detaily opatření. „Nevidím problém v tom, že se největším deníkům vzhledem k jejich vlastnické struktuře jejich existence prodraží. Obavy mám z toho, jak to dopadne s regionálním tiskem. V tomto směru vláda ale nijak nepřemýšlela.“

Vláda ukázala, že média pro ni nemají žádnou společensky důležitou roli

Takto vysokou daň na tištěná média s menšinovým obsahem reklamy přitom nemá žádná jiná evropská země. „DPH je relativně dost spravedlivý nástroj podpory médií. V případě nulové DPH pro média by se zamezilo debatě o tom, která média si to zaslouží, a která ne, protože by to bylo spravedlivé. V tuto chvíli je ale evidentní, že toto uvažování skončilo. Vláda média podporovat nehodlá, protože si myslí, že nemají žádnou společensky důležitou roli. A to je smutná zpráva o uvažování vlády,“ konstatuje datový analytik.

Drahé obaly na reklamu?

Vyšší zdanění novin bude v reálu znamenat zdražení o dvě až tři koruny. Podle Šlerky se to jistě promítne do už dnes klesajícího předplatného. Likvidační charakter to ale podle něj mít asi nebude. „Spíše uvidíme sestupnou tendenci deníků. Bude přibývat agresivních reklamních formátů, až se z řady titulů stanou jen obaly na reklamu.“

Spolu se zvýšeným tlakem na to, aby reklama přinášela médiím více peněz, se zákonitě podle Šlerky zvýší i tlak na určitou míru redakční nezávislosti. „Nemusí se nutně projevit v tom, že média budou o něčem psát. Ono se to také může projevit tím, že o něčem psát nebudou, třeba o byznysu svých inzerentů. Takže určitě jde o jeden z faktorů, které dneska ohrožují nezávislou pozici novinářů,“ uzavírá Josef Šlerka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.