Demencí trpí i čtyřicetiletí, netýká se jen seniorů. Léčit ani zpomalit ji ale nejde, říká lékařka
Zapomínáme občas každý. Že by poruchy paměti mohly souviset s počínající demencí, bychom měli zvažovat, když nám stav vadí a komplikuje život nebo když nás na to opakovaně upozorňuje okolí. „Nabádáme lidi, aby brali paměť jako měřitelnou entitu, podobně jako si měří tlak nebo glykemii,“ říká vedoucí lékařka Gerontologického centra Iva Holmerová.
Ani když se kognitivní poruchy vyšetřením potvrdí, nemusí být způsobeny demencí. Mohou za nimi být deprese, poruchy štítné žlázy nebo i poruchy funkce srdce.
V současné době u nás žije přibližně 150 tisíc lidí s demencí, podle Holmerové se však tento počet do poloviny století pravděpodobně zdvojnásobí. Častěji demencí trpí ženy. Vedou v jednotlivých věkových kategoriích i v absolutních počtech. Mimo jiné i proto, že se dožívají vyššího věku než muži.
Léčba demence ani její zpomalení není k dispozici. Někdy lékaři přistupují k léčbě či tlumení některých symptomů nemoci například podáváním léků na podporu kognitivních funkcí nebo antipsychotik.
Jak obtížné je komunikovat o diagnóze s pacientem, který si uvědomuje důsledky, a tedy si s trochou snahy i dokáže představit, jaký „konec“ ho čeká? Co trápí osoby pečující o člověka s demencí? A je možné demenci nějak účinně předcházet? Poslechněte si Diagnózu F s lékařkou Ivou Holmerovou.
Související
-
Diagnóza F: Alzheimerova choroba je od určité fáze milosrdná....
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence. Ve věkové kategorii nad 65 let jí trpí 3 % obyvatel. Ve věkové kategorii nad 85 let už je to 30 %, častěji žen...
-
Diagnóza F: Demence a poruchy paměti
Když vy nebo vaši blízcí zapomínáte o trochu víc, než je v kraji zvykem, popř. než je běžné ve vaší věkové kategorii, nabízejí se hned dvě jednoduché rady – přestaň...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
