Hobojistka Gabriela Krčková
Gabriela Krčková, hobojistka a skvělá sólistka a komorní hráčka, byla hostem živě vysílané Telefonotéky v úterý 1. července. Gabriela Krčková ovšem není jen výborná hobojistka – umělecké nadání se u ní totiž projevuje v několika dalších oblastech.
Jak je možné stihnout takový hudbou naplněný život? Jak ovládnout dokonale tak krásný nástroj, jako je hoboj (a zobcovou flétnu nebo anglický roh, na které rovněž hraje), a věnovat se klasické hudbě i folkloru v tolika proměnách? Na to jsme se ptali v Telefonotéce.
Podobně jako její manžel Jaroslav Krček krásně vyřezává a umí vymalovat historickou skříň či truhlu, že je nepoznáte od originálu. Ilustruje notová vydání a cédéčka souboru Musica Bohemica, se kterým je léta spjata, i knihy svého muže. A do hudebního světa uvedla jak dceru Magdalenu, dnes Švecovou, která se uplatňuje jako operní režisérka v Národním divadle v Praze ( Prodaná nevěsta) nebo Plzeňské opery, tak syna Jana, violoncellistu a tanečníka.
Sama je absolventkou Konzervatoře v Praze a Akademie múzických umění Praha.Je vítězkou Duškovy soutěže (1973), spoludržitelkou III. ceny ze soutěže dechových komorních souborů v Kroměříži (1974), laureátkou Soutěže interpretů soudobé hudby v Chomutově v roce 1980. V roce 1993 obdržela za svou nahrávku od firmy Supraphon cenu za interpretaci Bachových koncertů pro hoboj.
Pro Gabrielu Krčkovou napsali své skladby nejen sám Jaroslav Krček, ale poctu jejímu krásnému měkkému hobojovému tónu vzdali například i Jan Málek ve skladbě Pastorale e Danza sopra G.A.B pro hoboj a smyčce, nebo Jiří Teml ve svém Concertinu pro hoboj a smyčce s podtitulem Hommage a Vivaldi. Jako sólistka natočila množství skladeb barokních autorů – G.Ph.Telemanna nebo J.S.Bacha . V roce 1993 obdržela za svou nahrávku od firmy Supraphon cenu za interpretaci Bachových koncertů pro hoboj.

Je také členkou Novákova tria, dechového souboru, ve kterém hrají spolu s ní klarinetista Štěpán Koutník a fagotista Vladimír Lejčko. Společně vydali CD, věnované W.A.Mozartovi, a další s hudbou českých skladatelů klasicismu. Spolupracovala a spolupracuje se Symfonickým orchestru Českého rozhlasu v Praze, s orchestrem Capella Istropolitana, Slovenským komorným orchestrem Bohdana Warchala a dalšími.
Nejposlouchanější
-
Josef Váchal: Krvavý román. Temná krása literární krutosti
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Casanova, Don Juan a spol. Povídky o dobyvatelích ženských budoárů
-
William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Jan Pivec jako tragikomický hrdina slavné komedie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka